Dvojdům v Lužově č. 4–6 představuje dobře dochovaný příklad náročněji koncipovaných vilových staveb z pozdější etapy výstavby Spolkové čtvrti. V ulici Lužově byly v roce 1905 postaveny domy č. 4, 6 a 8 jako stavební typy č. XIII a v roce 1906 pak dům č. 10 jako stavební typ č. XIV. Z celé skupiny zůstal poměrně autenticky zachován pouze dvojdům Lužova 4‒6, především díky statusu kulturní památky, jímž do nedávna disponoval. Majitelem domu č. 4 byl tiskařský sazeč Johann Leitner a domu č. 6 obchodník Franz Woharek. Nynější podoba obou uličních průčelí je výsledkem pozdějších přestaveb. Dle nákresu stavebního typu č. XIII měly oba domy původně patrovou část pouze na vnitřní straně, na vnější straně pak k rizalitu přiléhala přízemní dřevěná veranda, z níž ústil vstup do dvoupokojového bytu v přízemí. Dům č. 4 nechal jeho majitel Johann Leitner přestavět již v roce 1928, kdy byla dle návrhu stavitele Adolfa Knirsche provedena přístavba a nástavba. Další stavební úpravy pak proběhly ještě v roce 1936, kdy vznikla dvorní vestavba podle projektu Ing. F. K. Franka. V nedávné minulosti pak k historickému domu ve dvoře přibyla novodobá přístavba. U domu č. 6 byla někdy v průběhu 20. století dřevěná veranda přeměněna na přízemní obytný prostor, následně byla levá partie průčelí zvýšena o první patro.
Trojosá průčelí obou polovin dvojdomu mají mírně předsazené centrální rizality s romantizujícími trámovými konstrukcemi ve štítech. Jednotlivé osy jsou rámovány pilastry s římsovými hlavicemi a horizontálně členěny širokými kordonovými pásy. Vnitřní plochy fasád jsou provedeny v cihlovém režném zdivu, zatímco dekorativní články ve stylu geometrické secese jsou omítnuty. Bohatě členěná okna doplněná výraznými suprafenestrami a parapetními římsami jsou v přízemí pravoúhlá a v patře ukončená segmentem. Segmentově tvarované portály z umělého kamene zdůrazňují osově osazené vstupy. Působivé architektonické tvarosloví domu tak charakterizuje kontrastní kombinace režného zdiva a světlé omítky, doplněná dekorativními dřevěnými konstrukcemi. Toto spojení evokovalo dojem malebnosti, která patřila k důležitým dobovým hodnotám spojovaným s ideálem rodinného bydlení.
Rodinný dvojdům v ulici Lužově patří k nejlépe dochovaným objektům Spolkové čtvrti, a představuje tak velmi cennou stavební památku tohoto unikátního souboru jednotně komponované zóny rodinného bydlení. Ačkoli zatím neznáme autory návrhů jednotlivých stavebních typů, bezesporu se jedná o pozoruhodnou secesní zástavbu zřetelných architektonických kvalit.
Pavla Cenková