„[A]le vydělá-li on desítku na mramorovém kříži, firma vydělá ještě aspoň tři desítky nad to, bez práce a starostí, ano, tři a kdo ví, zdali ne čtyři desítky, jež vtekou do bezedného kapsáře vdovy po Adolfu Loosovi, nebo putují do německé Sparkassy.“
Josef František Karas, Vichři, Praha 1925, s. 209.
Historik umění Zdeněk Kudělka, který je autorem stěžejních textů o díle Adolfa Loose v Čechách a na Moravě, narazil v sedmdesátých letech při svém bádání ve vídeňské Albertině na poznámku, že „měl Loos ve svých šestadvaceti letech postavit v Brně (popřípadě u Brna) ,Landhaus‘.“Pokud by se tento dům – projekt mohl vzniknout okolo roku 1896 – podařilo identifikovat, jednalo by se o architektovu nejstarší realizaci vůbec. Pro řadu historiků architektury bylo vždy lákavé dát tuto zmínku do souvislosti s výstavbou venkovské vilky, kterou si v roce 1900 pořídila jeho matka Marie na okraji obce Nedvědice, v níž měla rodina od roku 1865 v pronájmu místní kamenolom. Nedvědický mramor se zde rozhodl těžit již otec Adolfa Loose, který v Brně provozoval úspěšnou kamenickou firmu s filiálkami v Třebíči a Nedvědici. Po jeho předčasné smrti v roce 1879 převzala dohled nad podnikem ovdovělá Marie Loosová. Do prostředí kamenické dílny v Nedvědici zasadil v roce 1925 děj svého románu Vichři spisovatel Josef František Karas, který zde byl dříve zaměstnaný.
Dům se nachází při silnici vedoucí k hradu Pernštejn. Jedná se o přízemní podsklepenou stavbu, která je charakteristická temně červeným keramickým obkladem fasády a bílou mramorovou bosáží na nárožích. Také okna jsou rámována nedvědickým mramorem. Ozdobné dřevěné zábradlí na balkoně zasazeném nad rizalitem v průčelí dodává stavbě romantický nádech. Ve stejném duchu byla původně provedena i vstupní veranda, dnes zazděná.
Plány této půvabné vilky se sice dochovaly, jméno architekta zde ale není uvedeno. Stavebnicí byla původně Marie Loosová, majitelkami se však postupně staly její dcery Hermína a Irma Marie. Posledním majitelem z Loosovy linie byl Irmin syn Valtr Pirschl-Loos, který dům v roce 1920 prodal. Pokud je autorem vily opravdu Adolf Loos, musel by projekt vzniknout za kuriózní situace, tedy po jeho návratu z tříletého pobytu ve Spojených státech, kam se odebral v roce 1893. Odjezdu však předcházelo dobrovolné vydědění matkou, s níž následně přerušil kontakt.
JK