Královo Pole 1918–1945
Původně středověká vesnice založená v nivě řeky Ponávky podél královské cesty (dnešní Poděbradovy ulice), která vedla z Brna do Svitav, zaznamenala největší rozmach po roce 1844, kdy byla povýšena na městys. V té době se zde koncentrovala průmyslová výroba, a Královo Pole se tak stalo nejdynamičtěji se rozvíjející obcí v okolí Brna. Kromě významné Královopolské strojírny zde prosperovalo několik cihelen, barvírna, pivovar a mnoho menších továren. Později si tady zřídily své provozovny další velké podniky, např. firma Alpa nebo Uměleckoprůmyslové závody. Důležitost Králova Pole potvrzuje i jeho tramvajové spojení s Brnem, které bylo uvedeno do provozu už v polovině 19. století. Trať vedla po nově vybudované, tzv. císařské cestě (dnešní Palackého třídě), podél níž se postupně rozvíjela zástavba již ryze městského charakteru. Roku 1885 zde byla zřízena lokální železniční trať (tzv. brněnsko-tišnovská), využívaná však zejména k nákladní dopravě. O nové komunikace se ve stejné době rozšířila také stávající silniční síť, která propojila Královo Pole se sousedními Žabovřeskami a nedalekými Husovicemi.
Roku 1905 se Královo Pole stalo městem, a tím se ještě umocnil jeho význam i ambice. Na základě regulačního plánu vznikla ucelená koncepce jeho budoucího rozvoje a s výstavbou nově navržené městské struktury na západ od původního centra (dnešního Mojmírova náměstí) se začalo ještě před vypuknutím první světové války. Podél silnice do Žabovřesk bylo založeno Slovanské náměstí s osovou Husitskou třídou a kompletní uliční sítí v okolí. Zástavba však byla dokončena jen v těsné blízkosti náměstí a největší stavební rozmach nastal až po skončení války, kdy bylo Královo Pole spolu s dalšími obcemi připojeno k tzv. Velkému Brnu.
V meziválečném období bylo Královo Pole nejvyspělejším a určitou dobu i nejlidnatějším předměstím Brna. Trpělo však, stejně jako celé město, fatálním nedostatkem bytů. Řešení nabízela vznikající stavební družstva, která díky půjčkám a obecním, zemským i státním podporám mohla realizovat své stavební projekty. Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo pro Královo Pole a okolí tak dokázalo postavit do poloviny 20. let desítky rodinných a nájemních bytů (bloky domů vymezené dnešními ulicemi Vodovou a Tyršovou a obytná kolonie mezi ulicemi Dobrovského, Vackovou, Purkyňovou a Charvatskou). V průběhu druhé poloviny 20. let se podařilo dobudovat téměř všechny vytyčené uliční bloky po stranách žabovřeské cesty (dnešní Skácelovy ulice) včetně dvou zrcadlově totožných nárožních objektů architekta Jindřicha Kumpošta, které vytvořily monumentální vstup k reprezentativní městské třídě (dnešní Husitské ulici) a k nově upravenému parku na Slovanském náměstí.
Problém s nedostatkem bytů se znovu silně projevil v souvislosti se světovou hospodářskou krizí po roce 1929. Často živelně a bez úředního povolení tehdy vznikaly nouzové a dělnické kolonie s domky z druhotně použitého stavebního materiálu. V Králově Poli byla postavena tzv. Divišova čtvrť řečená Šanghaj a stejně jako mnohé další brněnské nouzové kolonie byla důkazem kritického stavu bydlení sociálně slabších vrstev společnosti. Zástavbu z 30. let proto představují zejména urbanistické celky nájemních domů se sociálními byty, které realizovala stavební družstva nebo soukromé stavební firmy. V Králově Poli se malobytové domy nacházejí v těsném sousedství Slovanského náměstí, mezi ulicemi Skácelovou, Purkyňovou a Vodovou. Stavělo se však i na dosud volném území, které vzniklo po připojení Králova Pole k Brnu. Družstevní bytové kolonie Stavog a Blahobyt tak vyrostly v místech bývalých vojenských areálů (dnešní Tábor).
Meziválečná zástavba představovala v Králově Poli samostatnou architektonicky i urbanisticky ucelenou lokalitu, která pouze výjimečně zasahovala do jeho historického jádra. Strukturu města však výrazně poznamenalo přeložení původní železniční trati roku 1941 a následné vybudování nového nádraží severně od osy Slovanského náměstí. Královo Pole se tak stalo součástí hlavního železničního tahu, který propojil Prahu, Brno a Bratislavu, a jeho následující stavební rozvoj se přesunul severním směrem.
ŠS
Název
Královo Pole 1918–1945
Délka
km
Počet objektů
14
Začátek stezky
Štefánikova 123
První objekt
Nájemní dům
C282
MHD
Kartouzská (TRAM 1, 6)
Štefánikova (BUS 67, 81)
GPS
Stáhnout jako GPX soubor
Stáhnout jako KML soubor
