Jaroslav Valenta
Jaroslav Valenta se narodil roku 1887 v jihomoravských Pístovicích u Vyškova do učitelské rodiny. Roku 1905 ukončil maturitní zkouškou Zemskou vyšší reálnou školu v Prostějově a téhož roku nastoupil na České vysoké učení technické v Praze, obor stavební inženýrství. Tam také v červnu roku 1911 získal titul doktora technických věd a ve stejném roce byl přijat jako pomocný kreslič do Moravského zemského stavebního úřadu, kde se roku 1912 stal výpomocným inženýrem. V letech 1913–1914 zajišťoval v Brně a Olomouci kurzy pro pracovníky stavitelských a stavebních firem, jež se věnovaly využití nových technologií, především železobetonu. Během první světové války působil jako inženýr, projektoval a prováděl stavební dozor. Z této doby lze uvést mostní provizória v Tule (1914) nebo projekty pro armádní velitelství v Oděse z posledních válečných let. Roku 1920 se stal profesorem brněnského Vysokého učení technického a Zemským vrchním stavebním komisařem. Díky jeho profesní zdatnosti mu byl roku 1923 udělen titul Zemského stavebního rady na Moravě. Roku 1927 se na České vysoké škole technické v Brně habilitoval z nauky o pružnosti a pevnosti, tam také vyučoval v oboru inženýrské stavitelství. Za svého života publikoval řadu odborných studií a článků. V lednu roku 1934 předčasně zemřel na selhání ledvin ve štýrském Schladmingu v Rakousku a byl pochován na brněnském Ústředním hřbitově, kde je mezi urnovými hroby umístěn jeho pomník v podobě miniatury parabolického oblouku pavilonu A brněnského výstaviště, jehož byl spoluautorem.
Roky jeho práce na mostním oddělení Moravského zemského úřadu dosvědčuje řada staveb, jejichž projekty plné technických novinek Valenta doplňoval o důkladné statické výpočty. Mezi nimi lze připomenout železobetonové mosty přes řeku Moravu v Uherském Ostrohu a přes řeku Oslavu ve Velkém Meziříčí nebo ocelový most s nýtovanou konstrukcí přes řeku Moravu ve Veselí nad Moravou. Většina Valentových mostů však byla během druhé světové války zničena nebo zdemolována v poválečných letech při úpravách silničních komunikací či regulaci říčních koryt.
Jaroslav Valenta se jako konstruktér také podilel na realizaci řady významných staveb předních brněnských architektů. Nutno zmínit jeho spolupráci s Ernstem Wiesnerem na paláci Morava z let 1926–1933 (BAM C113), kde díky obtížnému geologickému podloží řešil problémy s průsakem spodní vody. Významná byla jeho spolupráce i s Bohuslavem Fuchsem na zotavovně Morava v Tatranské Lomnici z let 1931-1933, kde se zabýval především statickými výpočty.
Valentovou nejznámější realizací je však Pavilon průmyslu a obchodu na brněnském výstavišti, (pavilon A). Původně půlkruhové nosné oblouky architekta Josefa Kalouse pozměnil Valenta ze statických důvodů na parabolické, čímž celá stavba získala nový monumentálnější charakter a díky valené klenbě i větší vzdušnost a prosvětlenost. Možnosti železobetonu v architektuře demonstrují i vysoká štíhlá žebra nesoucí kupoli rotundy, která je umístěna v centrální ose mezi křídly pavilonu nebo plasticky tvarované vysuté schodiště vedoucí na galerii. Pavilonem A však Valentova práce pro grémium Výstavní akciové společnosti nekončí, jelikož byl pověřen dohledem nad konstrukcí všech výstavních pavilónů a doplňkových staveb, které mezi lety 1927-1928 v brněnských Pisárkách vznikaly při příležitosti Výstavy soudobé kultury v Československu. Valentovy paraboloidy představují nejen vrchol jeho konstruktérské kariéry, ale i symbol Brněnských veletrhů od jejich počátků až do současnosti.
ŠB
Architekt/ka
Jaroslav Valenta
Datum narození
3. 3. 1887 Pístovice
Datum úmrtí
2. 1. 1934 Schladming, Rakousko
Literatura
Vladimír Šlapeta,
Renata Vrabelová,
Brněnská architektura. Brno architecture. 1918–2008,
Brno 2014
Dagmar Černoušková,
Jindřich Chatrný - Lukáš Smekal ,
Ve znamení paraboly,
Brno 2008
Iloš Crhonek,
Brněnské výstaviště. Výstavba areálu 1928–1968,
Brno 1968, s. s.84–85
Renata Vrabelová,
Petra Svobodová - Vladimír Šlapeta,
Brno moderní. Velký průvodce po architektuře 1890–1948,
Praha 2016
Renata Vrabelová,
Brno. Architektura / Architecture 1945–1990,
Brno 2012
Zdeněk Müller,
Brněnské výstaviště. Stavba století. Stavební vývoj 1928–2002,
Brno 2002
