Palác Morava

C113

Dnes kompaktní domovní blok Paláce Morava mezi Malinovského náměstím a ulicemi Divadelní a Benešovou prošel zajímavým stavebním vývojem. Na pozemku se původně nacházela stavba tzv. Doretova dvora, orientovaná hlavní fasádou k Mahenovu divadlu, a k ní přiléhající budova varieté.
V roce 1926 koupila budovu varieté Hermine Stiassni, manželka významného textilního továrníka Alfreda Stiassni, jež chtěla na jejím místě vybudovat hotel. V mezinárodní soutěži proto oslovila architekty Petera Behrense, Jacobuse Ouda, Archibalda Campbella a Ernsta Wiesnera. Záhy však své záměry změnila a místo hotelu se rozhodla postavit obchodní a nájemní dům, jehož návrhem byl pověřen v původní soutěži vítězný Ernst Wiesner. V roce 1928, kdy byl dům teprve rozestavěn, jej však Hermine Stiassni prodala Moravské zemské životní pojišťovně. Nový majitel se pak rozhodl dokončit stavbu podle již stanoveného zadání.
Formální pojetí této multifunkční budovy rozhodně nekorespondovalo s tehdy převládajícím směřováním k oproštěné estetice funkcionalismu. Fasádní rastr železobetonové konstrukce vyplněný režným zdivem elegantně opisuje křivku ulice Benešovy a expresivně se láme do ulice Divadelní. Zde je prolomením hmoty dosaženo žádoucího jižního prosvětlení bytů v horních patrech. Dvoupatrový prosklený sokl obsahoval v přízemí obchody, v prvním patře se nacházely kanceláře a prostorná kavárna, která byla ve 30. letech ještě rozšířena do nároží o dnes již neexistující půlkruhovou terasu s unikátní vějířovitou markýzou. Pestrou náplň veřejných prostor objektu doplňovalo suterénní varieté a prostorný kinosál.
V roce 1935 se Moravská zemská životní pojišťovna rozhodla přestavět i budovu sousedního Doretova dvora na Malinovského náměstí. K vytvoření soutěžních návrhů bylo vyzváno několik významných brněnských architektů (např. Bohuslav Fuchs, Bedřich Rozehnal či Bohumil Babánek). Nakonec zvítězil opět návrh Wiesnerův, který sjednotil oba domy v kompaktní blok. Jeho projekt byl ovšem některými současníky kritizován jako tradiční a konzervativní. Navržená stavba navazovala cihlovou fasádou na již stojící dům a její výrazná hmota tvoří přiměřený protipól protějšího Mahenova divadla. Původní čtyřpodlažní stavbu Doretova dvora připomíná členění oken (původně byla větší) i oblouky v přízemí, prosvítající za předsazenými výkladci. Travertinem obložená polygonální nároží, mohutný centrální vstupní portál a plná hmota posledního patra ještě podtrhují reprezentativní účinek sídla pojišťovny. Výrazné travertinové nároží zároveň vytváří dominantu v průhledu z ulice Kobližné.
Dispoziční řešení je tradiční, na obchodní parter a vstupní halu navazuje trojtrakt kanceláří s vnitřní chodbou. Protikladem plného zdiva konvenčně pojaté uliční fasády je progresivní industriální estetika průčelí do vnitřního dvora. Zde vyniká prosklená schodišťová stěna vstupní haly a skleněná vertikála výtahové věže paláce Morava. Wiesnerovo pojetí stavby tedy neusiluje o nejmodernější formální řešení v duchu soudobých funkcionalistických zásad. Jeho přínos spočívá spíše v citlivé reakci na již existující městskou zástavbu, v jejím doplnění a snaze o vytvoření dokonalé urbanistické syntézy.

PH

Název
Palác Morava

Datace
1926 – 1933

Architekti/ky
Ernst Wiesner, (Jaroslav Valenta)

Stezka
Centrum 1918–1945

Kód
C113

Typ
Administrativní budova, polyfunkční dům

Adresa
Divadelní 603 / 1, 3, Benešova 603/4 , (Město Brno), Brno, Střed

MHD
Malinovského náměstí (TRAM 2, 4, 10)
Malinovského náměstí (TRAM 1, 2, 4, 10)
Malinovského náměstí (BUS 67)
Koliště (BUS 82)


GPS
49°11'42.847"N, 16°36'50.108"E

Památková ochrana
Palác Morava je nemovitou památkou, začleněnou do menšího chráněného území, s číslem rejstříku ÚSKP: 44770/7-85.

Literatura
Petr Pelčák, Ivan Wahla (eds.), Ernst Wiesner 1890–1971, Brno 2005
Zdeněk Kudělka, Jindřich Chatrný (eds.), O Nové Brno. Brněnská architektura 1919-1939, Brno 2000