„Architekt a filosof Adolf Loos, rodák brněnský, přednáší v Brně v Umělecko-průmyslovém museu ve středu dne 28. ledna t. r. o 20. hodině na téma: Ekonomie v architektuře (německy). Předprodej vstupenek je v Brně v prodejně U. P. závodů, Masarykova 31.“
Přednáška Adolfa Loose v Brně, Rovnost. List sociálních demokratů českých XVI, 28. 1. 1925, č. 38, s. 4.
Dne 28. ledna 1925 vystoupil Adolf Loos v přednáškovém sále Uměleckoprůmyslového muzea v Brně s veřejnou prezentací na téma ekonomie v architektuře. Při této příležitosti vytvořil Vaňkův přítel, brněnský malíř Jaroslav Král, známou karikaturu pro revue Bytová kultura, která posloužila jako upoutávka na přednáškový cyklus. Loos byl v rámci série sice jen jedním z pozvaných (dále zde přednášeli J. J. P. Oud, Walter Gropius, Amédée Ozenfant, Le Corbusier a z českých architektů v únoru 1925 také Jan Víšek), jeho vystoupení mělo ale největší ohlas: „Byla to nejnavštívenější přednáška v cyklu. Adolf Loos zaujímá dnes jistě čelné místo v hnutí o nového ducha stavitelství. Snad ještě více jako teoretik, než jako praktik. Třicet let zápasil o to, co je dnes akceptováno celým mladým hnutím nového stavitelství, a teprve dnešní doba rozumí a přijímá zásady, které hlásal celý život. Loos je světový člověk. Jeho obzor je široký a každá jeho nová výtvarná myšlenka má hluboký filosofický podklad. Je výborný glossátor a veliký paradoxeur!,“ ocenil J. B. Svrček.
Jak hojně byla Loosova přednáška navštívená, už dnes nezjistíme. Mimo teoretika J. B. Svrčka ji ale vyslechl například spolupracovník U. P. závodů Jaroslav Grunt nebo manželka architekta Emila Králíka Božena Králíková-Stránská, která zhlédla i vystoupení Le Corbusiera a Amédée Ozenfanta. Všichni tři řečníci se kriticky dotkli problematiky ornamentu v moderním světě, Loos však ve své radikálnosti opět nezklamal. „Nejméně vhodná je metoda architekta Loose: jest to metoda destruktivní, na rozdíl od konstruktivní. […] Vzít si důvody architekta Loose k srdci, znamenalo by polít svůj nábytek lihem, zapálit ho, spálit koberce, obrazy, okenní rámy – a nakonec celý dům. Trestí jeho přednášky bylo: ,hands off‘ … pryč ruce umělců od všeho, co nás zde na světě obklopuje,“ přiblížila Králíková-Stránská. Jaroslav Grunt se zmínil, že Adolf Loos na počátku roku 1925 vystoupil v Brně ještě jednou, a to „pro německou Rede und Lesehalle na téma ,sídliště‘.“
Pozvání vrcholných exponentů moderny do zemského hlavního města bylo iniciativou nově založené brněnské pobočky pražského Klubu architektů, o jejíž vznik se v roce 1924 zasloužil architekt Jan Víšek, a ředitele U. P. závodů Jana Vaňka. Série přednášek s názvem „Za novou architekturu“ probíhala paralelně i v Praze a zahájil ji 3. října 1924 nizozemský architekt Henrik Petrus Berlage v pražském Mozarteu. Již v březnu daného roku přijal pozvání do Prahy Henry van de Velde, který zde pronesl dvě přednášky v Obecním domě.
Souběžně s přednáškami probíhala v Uměleckoprůmyslovém muzeu v listopadu 1924 a lednu 1925 názorná výstava výrobků nábytkářské firmy U. P. závody, která byla v listopadu a prosinci 1924 představena také v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. „Jděte se jen podívat na těch několik zařízených pokojíků v Umělecko-průmyslovém museu! Brněnské spojené U. P. závody přešly u nás od slov ke skutkům a své továrny věnovaly úplně myšlence vyráběti strojně, na veliko, v sériích typizovaná bytová zařízení, za ceny přístupné méně majetným středostavovským vrstvám. Všecky možnosti a výhody strojové výroby jsou tu využity za pomoci moderně orientovaných architektů,“ doporučoval veřejnosti František V. Mokrý.
JK