Jeden z nejkvalitnějších příkladů ryze secesní architektury Žabovřesk stojí na původním rozhraní katastrálních území. Pozemek náležel historickému katastrálním území Křížová, které od roku 1850 patřilo k městu Brnu. Po změně hranic ve dvacátých letech 20. století však celá ulice Tábor (dříve také Laudonova) a část Veveří připadly k žabovřeskému katastru. Dnešní základní umělecká škola na protějším nároží bývala celním úřadem příhodně umístěným na hranici města u cesty směřující do Žabovřesk a dále přes Komín a Bystrc k hradu Veveří. Od konce 19. století začalo být území kolem Tábora postupně zastavováno obytnými domy, a to jak menšími rodinnými, tak i nájemními městského typu. Jeden z nich postavil roku 1908 (jak nás informuje letopočet nad vstupem v nároží) městský stavitel a podnikatel v realitách Antonín Müller. Ten roku 1903 postavil část dnešního hotelu Slavia na rohu Solniční ulice podle návrhu tehdy začínajícího architekta Antonína Blažka. Vzhledem k podobným stylovým znakům domu na rohu Veveří a Tábora lze uvažovat i v tomto případě o Blažkově autorství, ačkoliv prozatím není doloženo. Müller dům vlastnil až do své smrti roku 1930 a pronajímal ho zejména rodinám z vyšší střední třídy, jejichž příslušníci působili v úřednických či školských profesích. Müllerův dům má stylově čistou secesní podobu projevující se v převýšeném zaobleném nároží, jež završuje střecha s přesahem vyneseným na dřevěných pozlacených krakorcích, prolomeným dvojicí váz. Hlavní římsu bočních fasád korunuje zvlněná zídka opatřená stylizovanými střílnami se spuštěnými draperiemi. Exponovaný vstup v nároží patrně vedl do obchodního nebo hostinského provozu, k jednotlivým bytům směřoval vstupní portál z ulice Tábora, korunovaný sedícími reliéfními orlicemi držícími girlandový závěs. Pod okny prvního patra se ve všech jeho nárožích objevuje motiv zlacené žabí hlavičky vykukující pod draperií. Právě symbol zlaté žáby byl zopakován v devadesátých letech na nově upraveném nárožním vstupu a dal domu pojmenování U Zlaté žáby.
Matěj Kruntorád
