V oblasti školství se na počátku 20. století výrazně odrážel česko-německý nacionální zápas. Česká národnostní emancipace se mimo jiné projevila ve snaze zajistit dostatek škol vyučujících v českém jazyce. Také zamýšlená novostavba školní budovy v rychle se rozrůstajícím Králově Poli se stala předmětem politických sporů a hlavním tématem místních voleb v roce 1912, v nichž zvítězili ti, kdo její vybudování podporovali. Mezi nimi byl jejím hlavním propagátorem řídící František Doušek. Monumentální budova České obecné a měšťanské chlapecké a dívčí školy na Slovanském náměstí postavená v letech 1912‒1913 podle konečného projektu architekta Antonína Blažka byla chloubou předválečného Králova Pole a symbolem dobových snah vybudovat z něj moderní české město. Byla dekorována symbolickými sousošími a opatřena velkým nápisem v průčelí: Po věky zde stůj, veď, chraň, vzdoruj, který pobuřoval rakouské úřady.
Do soutěže na projekt školy vypsané v roce 1912 se sešlo celkem čtrnáct návrhů. V porotě zasedali profesor české techniky Karel Hugo Kepka, místodržitelský stavební rada architekt Josef Karásek, zemský vrchní inženýr architekt Vladislav Rybka a královopolský architekt Antonín Blažek. Deset projektů bylo vyloučeno pro nevhodné půdorysné řešení, ze zbylých čtyř byly vybrány dva vítězné projekty. Autorem jednoho z nich byl architekt Václav Vejrych z Prahy, druhého brněnský architekt Vladimír Fischer. Vybrané projekty posloužily jako podklady pro Antonína Blažka, který vypracoval definitivní stavební plány, datované v červenci 1912, podle nichž byla budova realizována v průběhu roku 1913 místním stavitelem Eduardem Grümmem ve spolupráci se zednickým mistrem Kristiánem Dejmkem. Dokončená stavba prošla kolaudačním řízením 26. ledna 1914 a vyučovat se v ní začalo 3. února téhož roku. Do nové budovy se přesunuly dvě obecné a obě měšťanské školy z prostor na Palackého třídě, které byly následně adaptovány pro potřeby královopolské radnice. V nové školní budově sídlila rovněž mateřská škola a později také knihovna.
Základní koncepce královopolské školy vychází z tradiční architektury školních budov druhé poloviny 19. století a v jádru se jedná o konvenční historizující školní budovu převážně neobarokních forem. Historizující formy zde však byly výrazně zjednodušeny a geometrizovány a doplněny modernistickým kubizujícím dekorem. Budova tak představuje pozoruhodný příklad dobové architektury na stylovém pomezí historismu, secese a moderny.
Trojkřídlá dvoupatrová budova s mansardovou střechou má přísně symetrické trojdílné průčelí završené obloukovým osovým štítem. Zaoblená nároží akcentují půlválcové arkýře ukončené balkony – zde se nacházely prostory ředitelny a sborovny. V postranních partiích průčelí jsou symetricky umístěny dva vstupy, z nichž jeden sloužil pro chlapeckou a druhý pro dívčí školu. Vstupy rámují mohutné hmoty edikulových portálů, mezi nimi je v úrovni přízemí proveden štukový znak města Králova Pole s letopočtem 1913.
Významnou roli v ideovém konceptu budovy, spjatém s demonstrací českého vlastenectví, měla hrát sochařská výzdoba. V soutěži vypsané v roce 1913 se sešlo deset návrhů, první cenu získal Václav Prokop z Prahy a druhou brněnská sochařská firma Reinhart–Kocourek. Čestné uznání bylo poskytnuto rovněž návrhům sochařů Václava Hynka Macha a V. Přikryla.
Figurální výzdoba štítu hlavního průčelí vznikla zřejmě podle vítězných návrhů Václava Prokopa, je však možné, že ji nakonec realizoval královopolský štukatér Přikryl. Jedná se o dvojici alegorických sousoší, představují zřejmě personifikace rodičovství, vzdělání a výchovy či učitelství. Na levé straně šítu stojí žena držící knihu a pod svým pláštěm chránící chlapce. Jejím protějškem je mužská postava ve slovanském oděvu ochraňující dívku. Královopolský sochař Václav Hynek Mach pak vytvořil čtyři alegorická sousoší v portálech obou hlavních vstupů, dvojice dětských postav – chlapců a dívek, nazvaných K práci, K nadšení, K vědám a K umění. Při opravách těchto sousoší v padesátých a šedesátých letech 20. století došlo k poškození původní modelace a změně původního sochařského výrazu.
Při stavbě školy byla velká pozornost věnována rovněž interiérům. Monumentální schodiště je opatřeno zábradlím z umělého kamene výrazně modernistických geometrických forem. Z podest schodiště se přes obloukové arkády otvírají působivé průhledy do prostor budovy. Do dvora jsou v mezipatrech obrácena velká vitrážová okna s vytříbeným dekorem ve stylu geometrické secese. V reprezentativních vstupních prostorách nalezneme nástropní malby. V oválných zrcadlech jsou provedeny pestrobarevné florální ornamenty inspirované lidovými vzory. Stropy chodeb jsou rozčleněny štukovými rámy s malířskou výzdobou v podobě geometrických vzorů, stylizované florální motivy se opakují také na dalších důležitých místech v budově. Původně byly barevné malby rovněž v učebnách, ve formě dekorativních pásů v horní části stěn.
Křídlo do ulice Bulharské bylo v roce 1936 prodlouženo přístavbou, ve které byla situována tělocvična se sprchami, přednášková síň a dílny.
Autenticky dochovaná budova je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek Králova Pole. Pendantem obecné a měšťanské školy a dominantou protilehlé jižní strany Slovanského náměstí se později stala budova Českého státního reformního reálného gymnázia z let 1927–1929.
Pavla Cenková
