Náhrobek biskupa Karla Nötiga, Brno, Petrov (osazený u jižní zdi katedrály sv. Petra a Pavla), 1882, nedvědický mramor, signováno: „Adolf Loos Wwe in Brünn“
Náhrobek se původně nacházel na Městském hřbitově na Kounicově ulici, po zrušení hřbitova byl přenesen na dnešní místo.
Po předčasné smrti Adolfa Lose st. († 1879) zdědila prosperující kamenosochařský podnik pozůstalá vdova Marie Loosová (1831‒1921). Bylo dohodnuto, že ve vedení firmy bude spolu s ní pokračovat také Loosův společník Johann Eduard Tomola. Jejich spolupráce však neměla dlouhého trvání: Tomola se brzy osamostatnil a založil vlastní konkurenční podnik.
Od 1. ledna 1880 tak vedla Marie Loosová firmu sama a „Sochařský a kamenický průmysl Adolfa Loose-a vdovy“, jak byl nazýván v dobových reklamních tiskovinách, pod jejím vedením úspěšně prosperoval. Ústředí se nadále nacházelo v Loosově bývalém brněnském ateliéru na dnešní ulici Kounicově, firma měla několik filiálek a nadále využívala mramorové lomy v Nedvědici, které měla částečně ve svém vlastnictví a částečně pronajaty od obce. K podniku patřila také kovovýroba a slévárna vyrábějící hrobové mříže, kandelábry a hrobové svítilny z litiny či kovaného železa. Hlavním oborem činnosti však zůstaly architektonické realizace a výroba náhrobků.
Právě na poli výrobců náhrobků byl podnik Loosovy vdovy brněnskou „jedničkou na trhu“. O jeho prestiži svědčí mj. skutečnost, že byl vybrán coby dodavatel náhrobku sedmého brněnského biskupa Karla Nötiga (1806–1882). Po zrušení městského hřbitova na Kounicově ulici byly roku 1910 čtyři náhrobky brněnských biskupů z 19. století přeneseny na Petrov a osazeny kolem vnějších zdí katedrály sv. Petra a Pavla. Nöttigův náhrobek byl v neúplné podobě osazen při její jižní obvodové zdi.
Náhrobek z nedvědického mramoru má formu vysokého vertikálně orientovaného kvadratického soklu nahoře ukončeného vyloženou profilovanou římsou, z nějž vyrůstá latinský kříž s dekorativně utvářeným trojlistým zakončením břeven. Na římse soklu jsou z mramoru vytesány znaky biskupské hodnosti: na polštářku je položena zavřená kniha, na ní spočívají rukavice, kněžská štóla a mitra. Kompozici dříve doplňovaly ještě zkřížený kříž a biskupská berla ze zlaceného kovu. Původními součástmi náhrobku byly také další dekorativní prvky, dvojice postranních sloupkovitých kandelábrů s lucernami a kovová mřížka v neogotickém tvarosloví, lemující hrobové místo. Provedení vykazuje dobrou řemeslnou úroveň a zcela naplňuje konvenční formální schéma řešení biskupského náhrobku odpovídající dobovým zvyklostem.
Obdobné formy mají také další tři zmiňované náhrobky brněnských biskupů, například mramorový náhrobek biskupa Vincence Josefa knížete Schrattenbacha (1744‒1819) u vnější severní zdi katedrály z roku 1857 od brněnského sochaře 19. století Benedikta Edeleho (1797‒1867), na němž nalezneme stejné symboly jako na náhrobku biskupa Nötiga.
PC