Náhrobek rodiny Ritter von Schoeller

AL23

Náhrobek rodiny Ritter von Schoeller (Brno, ÚH, sk. 23, hrob č. 21–24), 1877–1878, žula, signováno: Loos & Tomola Brünn. Náhrobek se původně nacházel na Městském hřbitově na ul. Kounicově, odkud byl po jeho zrušení přenesen na Ústřední hřbitov.


Náhrobek rodiny Ritter von Schoeller je jediným dochovaným náhrobkem na Ústředním hřbitově, který prokazatelně vznikl ještě za života sochaře Adolfa Loose st. (1829‒1879).
Trojdílný náhrobek je symetricky komponován kolem středové osy. Převýšená střední část má tvar trojúhelně završené velké stély, před níž je představena ještě jedna – shodně utvářená, avšak menší stéla, nesoucí na přední straně ryté nápisy. Nízké postranní zídky jsou na okrajích ukončené prostorově odstupňovanými pylony. Hrobové místo je ohraničeno dekorativně utvářenou litinovou mřížkou.
Ačkoli původní výzdoba náhrobku není zcela dochována, můžeme na jeho podobě demonstrovat základní charakteristiky sepulkrální produkce kamenosochařské firmy Loos: právě obdobné typy nefigurativních náhrobků v podobě různých stél, obelisků, tumb či latinských křížů pro ni byly příznačné. Figurální výzdoba náhrobků se objevuje méně, vzrůstala až koncem sedmdesátých let přispěním Loosova společníka, zručného figuralisty Johanna Eduarda Tomoly. Z materiálů byl u starších náhrobků nejčastěji používán pískovec a vápeno-pískovec, později (od poloviny sedmdesátých let) převažovala leštěná žula (pocházející často z historických lomů v Mauthausenu), šedý pernštejnský mramor a pro signifikantní detaily (např. portrétní medailon zemřelého, rodinný znak apod.) vysoce ceněný bílý carrarský mramor.
Nejoblíbenější typy náhrobků byly zachycovány v kresbách a nabízeny formou tištěných vzorníků. „Vzorové náhrobky“ byly také vystavovány v expozicích Loosova ateliéru, např. na výstavách v Moravském průmyslovém muzeu. Soudobé publikum na náhrobcích firmy Loos oceňovalo kvalitu řemeslného zpracování a „vznešenou formu“, odpovídající představám tehdejšího vkusu, jež měla deklarovat důstojnost zemřelého a signifikovat jeho společenské postavení. Jako „mimořádně vkusnou a solidní“ (Tagesbote XXV, 7. 11. 1875, č. 255, s. 3.) tak např. dobový tisk ohodnotil Adolfem Loosem st. dodanou hrobku rodiny von Teuber na Městském hřbitově, která se ve své době stala proslulou a byla předkládána jako následováníhodný vzor reprezentativního náhrobku dobře situované podnikatelské rodiny.
Rodina von Schoeller patřila mezi elitu brněnských textilních průmyslníků. Náhrobek byl zřízen pro zemřelého Phillipa Wilhelma von Schoellera (*20. 2. 1797 Düren, Porýní – †14. 5. 1877 Brno), podnikatele ve vlnařství, cukrovarnictví a ocelářství, významného představitele brněnského politického i kulturního života a také dlouholetého představeného zdejší německé evangelické obce. Phillipův syn Gustav Adolf (1830‒1912) si roku 1868 nechal postavit honosný palác (tzv. Schoellerův palác; Brno, ul. Cejl 50), bezprostředně navazující na rodinný tovární areál. Sochařské a štukatérské práce na novostavbě paláce opět realizovala firma Adolfa Loose st. Mnohé moderní technologie (jako např. parní stroje), které členové rodiny Schoellerů zaváděli do výroby, přinesly počátek nové epochy brněnského vlnařství.

                                                                                                                                 PC

 

Název
Náhrobek rodiny Ritter von Schoeller

Datace
0000 – 0000

Umělec
Adolf Loos st.

Stezka
Po stopách Adolfa Loose

Kód
AL23

Typ
Sakrální, funerální stavba

Adresa
, Brno, !nezařazeno

GPS
49.1707347N, 16.5940617E