Vilu si v roce 1904 vystavěl na ulici Černopolní středoškolský profesor a pozdější ředitel Třetí české státní reálky v Brně-Husovicích Ondřej Brandstätter (1873–1949). Tradičně koncipovaný, avšak velkoryse pojatý rodinný dům s romantizujícími prvky byl zbudován v prudkém svahu nad Lužánkami. Parcelu zakoupil stavebník v září 1903 od Luisy Weiglové, tehdejší majitelky sousední vily na Černopolní 39 (původně vila Karla Kaisera), která je známá jako první objekt zbudovaný v roce 1860 v rámci první vilové kolonie nad lužáneckým parkem, navržené stavitelem Josefem Arnoldem. Ondřej Brandstätter pověřil realizací stavby Františka Aloise Dvořáka (1852–1925), který byl s největší pravděpodobností také autorem architektonického návrhu. Dvořák realizoval na přelomu 19. a 20. století v černopolském svahu řadu staveb, mimo jiné nájemní domy ve spodní části ulice Schodové. Původní plánovou dokumentaci se nepodařilo dohledat, ale Brandstätter si vedl soukromý stavební deník, v němž je jméno stavitele F. A. Dvořáka uvedeno. V záznamech je také nákres zahradních úprav pod vilou z roku 1905 a pečlivé vyčíslení finančních nákladů na stavbu, které činily 50 tisíc korun. Dochovalo se minimum fotografií dokládajících působivou atmosféru této lokality. Čtyřpodlažní stavba ve svahu, která se z ulice jeví jako dvoupodlažní, skýtala okny a bohatě řezbovanými dřevěnými lodžiemi v zahradním průčelí nádhernou vyhlídku na město (dřevěné lodžie se nedochovaly). V ose uličního průčelí je mohutná válcová schodišťová věž s lucernou, prolomená vysokým oknem s valeným záklenkem. Ve věži je hlavní vstup do domu rámovaný portikem s válcovými sloupy a vysokou římsou, k němuž vede z ulice můstek nad hlubokým zářezem svahu. Vpravo od schodišťové věže je lodžie se dvěma valeně zaklenutými oblouky na válcových sloupcích spočívajících na parapetu s balustrádou. Půdorysné dispozice jednotlivých podlaží nelze vzhledem k absenci plánů blíže specifikovat.
Osobnost stavebníka je zajímavá v širších kulturněhistorických souvislostech. Ondřej Brandstätter byl spoluzakladatelem a později předsedou spolku Studentská klinika (1906–1949), který se zasloužil o stavbu Masarykova studentského domova v Brně (Bohuslav Fuchs, 1929–1930) a o vybudování Masarykovy studentské ozdravovny v Bílovicích nad Svitavou (Vlastislav Chroust, 1926–1930). Jeho syn, strojní inženýr Vladimír Brandstätter (1900–1939), byl členem týmu profesora Karla Absolona. V rámci výzkumů v Moravském krasu patřil k tzv. „silné čtyřce“: Karel Absolon, Vladimír Brandstätter, Karel Divíšek a Vladimír Ondroušek. Zasloužil se o prozkoumání jeskyně Plánivy u Holštejna a je po něm pojmenována Brandstätterova propast. Vladimír Brandstätter spoluvlastnil otcovu vilu od roku 1932 společně se svou sestrou Alenou, provdanou Adámkovou. Vila, jež slouží stále bydlení, je dodnes velmi dobře dochována.
Dagmar Černoušková
