Jak vyřešit parkování aut je úkol, kterým se zabývali modernističtí architekti v reakci na rozvoj automobilismu již za první republiky. Vedle tzv. autošaten, tedy hlídaných parkovišť, a individuálních krytých garáží vznikaly i objekty nájemních velkogaráží. Po druhé světové válce, zejména v souvislosti s budováním nových sídlištních celků, rostl nejen počet obyvatel měst, ale přirozeně i počet majitelů aut, kteří potřebují své vozy nejen zaparkovat, ale i zabezpečit před krádežemi a chránit před nepříznivými povětrnostními vlivy. Nákupu auta v období socialismu předcházelo i několikaleté čekání v pořadníku a jeho pořízení znamenalo pro majitele velké náklady. Autu proto byla věnována velká péče a v blízkosti sídlišť rostly celé garážové komplexy, většinou přízemní, často stavěné svépomocí.
Typizovaný projekt velkokapacitních vícepodlažních garáží na sídlišti Brno-Lesná z roku 1973 byl realizován také na sídlištích v Králově Poli a v Žabovřeskách. Jeho autory byli brněnský architekt a urbanista Miroslav Dufek, podílející se na realizaci několika dalších brněnských sídlišť, a Vladimír Meduna, v té době vykonávající funkci rektora Vysokého učení technického v Brně.
Rozsáhlému železobetonovému objektu dominuje jednoduchá horizontálně členěná fasáda. Dělicím prvkem je pás úzkých oken probíhající pod úrovní stropní konstrukce v každém patře. Zadní úsek objektu, s podlažími posunutými o polovinu výšky patra, je vizuálně oddělen vystupující částí stavby se schodišťovými prostory a polorampami určenými pro přejíždění vozidel mezi jednotlivými úrovněmi. Tím dochází k prolomení jinak souvislé fasády a rozdělení objektu na dvě hlavní části. V přízemí objektu se nachází vjezd do garáží a specializované prostory pro servis, mytí i další služby. Ve čtyřech nadzemních patrech jsou uzamykatelné samostatné garáže, které plní svou funkci i dnes.
LJ, LV
