Vznik univerzity v Brně se pojil od počátku jejího fungování jak s nedostatkem míst pro výuku, tak i s nedostatkem ubytovacích kapacit. V meziválečné době většina studentů bydlela v podnájmech, jenom zlomek z nich na kolejích, ty se začaly hojněji využívat až po válce. Komorní koleje na náměstí Míru v Masarykově čtvrti byly postaveny pro ubytovací účely studentů Vysokého učení technického, dříve Vysoké školy technické Dra Edvarda Beneše v Brně, na konci roku 1953. Jejich výstavba byla iniciována architektem Miloslavem Kopřivou, někdejším vedoucím katedry pozemního stavitelství na fakultě architektury. Zdali stojí skutečně i za jejich návrhem, se však dodnes nepodařilo prokázat. Budova byla po krátkém provozu již v roce 1954 delimitována Masarykově univerzitě.
Dvoupatrová budova obdélného půdorysu se sedlovou střechou s půdní vestavbou navazovala na farnost u kostela sv. Augustina z roku 1938 od Vladimíra Fišera. Fasáda je dekorována dle zásad socialistického realismu, avšak ve velmi střízlivé klasicistní formě. Nároží a přízemí budovy je zdobeno bosáží, okna rámována profilovanými šambránami. Koleje disponovaly celkovou kapacitou 245 míst, v převážně čtyřlůžkových pokojích. V každém podlaží se nacházela kromě samotných pokojů skromně vybavená kuchyňka a sociální zařízení se společnými sprchami. V suterénní části byla později vybudována společenská místnost s klavírem, televizí a posilovnou.
Koleje situované v klidné vilové čtvrti poblíž samoobsluhy a parku s hvězdárnou, navíc v dobré dopravní dostupnosti nabízely již od počátku svého fungování poměrně komfortní a zároveň cenově dostupné ubytování. Až na vyměněná původní okna a vstupní dveře je stavbě ponechán do současnosti její původní vzhled.
LH
