V rámci Výstavy soudobé kultury v Československu uspořádané k desetiletému výročí vzniku republiky byl názorně prezentován i nejnovější způsob obytného stavění. V Žabovřeskách byla postavena vzorová kolonie Nový dům a tři objekty vznikly přímo na výstavišti. Vedle pavilonu Uměleckoprůmyslové školy v Praze od Pavla Janáka, který byl koncipován jako rodinný dům knihkupce, a nájemního domu od Josefa Havlíčka byl postaven vzorový dům správce podle návrhu Oldřicha Starého.
Během výstavy byly tyto vzorové kompletně zařízené objekty zpřístupněny návštěvníkům a teprve po jejím skončení začaly sloužit obytnému účelu. Bylo zamýšleno, že pokud by se v praxi osvědčily, mohly by se stát prototypy pro sériovou produkci. Takovýto prototyp vyžadoval detailní promyšlení zařízení, konstrukce i vnitřní dispozice. Zhodnocení jednotlivých staveb kolonie Nový dům z tohoto pohledu sepsal teoretik a předseda Svazu československého díla Oldřich Starý, který poukázal na funkční nelogičnosti jednotlivých staveb. Sám navrhl vícero domů pro sídliště Baba v Praze, vzorový dům správce z roku 1928 zůstal jeho jedinou realizací v Brně. Tento pražský architekt, akademik a šéfredaktor progresivního časopisu Stavba byl neúnavným propagátorem vědeckého přístupu v architektuře. Nevěnoval příliš mnoho pozornosti estetické stránce a kladl důraz na účelnost a pravdivost forem.
Dům je příkladem úsporného, volně stojícího domku pro rodinu se dvěma až třemi dětmi. Rozlohou nepřesahuje daňově zvýhodněnou hranici 800 m³ a 80 m². Fasády mají střízlivý, puristický výraz, člení je pouze vstupy a nepravidelně zasazená okna různých formátů. Hlavní vstup s nadpražím a markýzou je situován na východní straně. Severním průčelím, viditelným z ulice, probíhá vertikální okno osvětlující schodiště, mimoto je zde umístěn vchod do zahrady. Západní stranu prolamuje balkon a vchod na terasu. Na jižní, pohledové straně viditelné z areálu výstaviště se nachází vjezd do garáže. Konstrukce je tvořena železobetonovým skeletem s pilíři v rozích, uprostřed venkovních stěn a jedním pilířem uprostřed stavby, což společně s výplňovým zdivem z lehčených tvárnic umožňovalo téměř montážní realizaci objektu. Přes snahu o úspornost byl dům postaven tak, aby vyhovoval plně hygienickému standardu doby. Dispozice byla v přízemí tvořena obývacím pokojem s kuchyňským a pracovním koutem, předsíní, terasou, toaletou a pokojem pro služebnou, v patře se nacházely ložnice rodičů a dětí, koupelna, toaleta a kabinet. V podkroví byla umístěna prádelna, sušárna a střešní terasa. Suterén sloužil jako sklep a garáž.
Dům je v exteriéru dodnes zachován v dobrém stavu, po skončení výstavy sloužil nejdříve správci výstaviště, později byl využíván jako mateřská školka a v současnosti se v něm nachází několik lékařských ordinací.
VK