Urbanisticky výrazný nárožní nájemní dům je dominantou exponovaného prostoru křižovatky ulic Francouzské, Vranovské a Cejlu. Byl vybudován v roce 1911 zřejmě brněnským stavitelem Franzem Gokorschem, který realizoval rovněž několik dalších domů v blízkém okolí. Návrh fasád náročné novostavby, která určila charakter celého okolního prostoru, vytvořil architekt Bohumír František Antonín Čermák.
Na rozlehlé nárožní parcele, na místě původního staršího dům s hostincem, jehož podobu s podloubím otevřeným do ulice Cejl zachycují historické kresby a fotografie, vznikla trojkřídlá šestipodlažní budova s obchodními prostory v přízemí a s byty v patrech. Návrh průčelí nájemního domu spadá do rané Čermákovy tvorby a jedná se zřejmě o první architektovu zakázku tohoto druhu v Brně. Zvolené řešení bylo velmi výrazně inspirováno soudobou vídeňskou architekturou, zvláště tvorbou Josefa Hoffmanna. Náročná kompozice fasád obou křídel budovy spojených zaobleným nárožím završeným atikou a věžovitou nástavbou je vyváženou sestavou vertikál a horizontál členících souvislé hladké plochy, dekorované pouze střídmým ornamentem ve stylu klasicizujícího proudu vídeňské secese. Obě průčelí završují výrazné štíty lemované obloučkovým vlysem. Rozsáhlé plochy čel štítů jsou hladké, prolomené pouze jedním okenním otvorem rámovaným subtilním dekorem geometrizovaných festonů. Parapetní výplně oken jsou dekorovány obdélnými rámy s vpadlými poli, v jejichž centru jsou umístěny mírně vypouklé ovály. Tento způsob zpracování parapetních ploch, mající opět původ v inspiraci architekturou Josefa Hoffmanna (obytný dům rodiny Beer-Hofmann nebo vila Eduarda Asta na Hohe Warte ve Vídni), si Bohumír Čermák oblíbil a na svých předválečných realizacích jej opakovaně používal. Geometrické sestavy ústupkových obdélných ploch, které nacházíme v orámování dvojic nad sebou umístěných oken, jsou, stejně jako odstupňované lizénové rámy v krajních osách průčelí, ohlasem na raně modernistickou a kubistickou architekturu.
Komunikaci uvnitř domu zajišťovala trojice schodišť, z nichž hlavní bylo umístěno v zaobleném nároží, jehož schodištní šachta byla osvětlována barevnými vitrážovými okny. Lze se domnívat, že autorem návrhů vitráží, jakož i zábradlí schodiště byl architekt Čermák.
Hodnotný nárožní objekt je kvalitní ukázkou klasicistní linie vídeňské secesní a raně modernistické architektury zhmotněné v díle Josefa Hoffmanna či okruhu tvůrců Wiener Werkstätte, tedy stylu, který právě Čermák novátorsky vnášel do brněnského prostředí. Základní jednoduchá forma je oživena úsporným geometrickým dekorem a jemným barevným provedením. Výtvarnou funkci mají rovněž subtilní zámečnické prvky například zábradlí balkonů s raně modernistickým ornamentem, které se staly pro Čermákovy stavby rovněž charakteristickými. V této souvislosti je zajímavý stylový kontrast Čermákova střídmě elegantního nájemního domu s nedaleko stojícím domem Franze Gokorsche (Vranovská 4). Ačkoli byly oba domy zřejmě vybudovány stejným stavebním podnikatelem, představují opačné stylové póly směřování pozdní secese.
Nájemní dům prošel po roce 2000 rekonstrukcí, při níž došlo k určitému zjednodušení některých ornamentálních detailů fasád.
Pavla Cenková
