Na počátku 30. let byl architekt Zikmund Kerekes osloven Eliškou Bassovou a jejími syny Kurtem a Bedřichem kvůli projektu vily pro pozemek v Lipové ulici, jejíž svahy donedávna porostlé vinicemi se v této době měnily v rezidenční vilovou čtvrť. Kurt Bass byl obchodníkem, který po ukončení studia na obchodní akademii a po úmrtí otce Zikmunda Basse vedl se svou matkou Eliškou Bassovou rodinný textilní obchod, a to až do okupace Československa v březnu 1939. Bedřich Bass, jenž v době stavby vily studoval vysokou školu, se posléze stal brněnským advokátem, později také tajemníkem brněnské Židovské náboženské obce a předsedou Rady Židovské náboženské obce v ČSSR.
S ohledem na potřeby stavebníkovy rodiny navrhl Kerekes dvoupatrovou vilu s dvoutraktovou dispozicí zahrnující čtyři téměř samostatné bytové jednotky. Vchod do domu je umístěn v severní zahradní fasádě a za ním se nachází vstupní hala s přidruženým schodištěm, jež dělí každé patro na dvě dvoupokojové jednotky s vlastní koupelnou, kuchyní a komorou. Na slunnou jižní stranu je orientovaná ložnice s proskleným arkýřem a terasa, kam vedou salony obou bytů a pracovna. Ve druhém patře se nacházejí další dva samostatné byty, v přízemí vily bylo umístěno provozní zázemí. Jižní průčelí je oživeno šedými eternitovými obklady terasy a arkýře a půlkruhovým balkonem ve druhém patře. Z vnitřního vybavení zhotoveného na míru se do dnešních dnů dochovaly např. prosklené dělící skříňky v kuchyni bytu v prvním patře vily. Velká část zařízení však byla zničena v době užívání vily německou a ruskou armádou během 2. světové války.
Bratři Bassovi uprchli na počátku nacistické okupace (2. 9. 1940) do zahraničí, přežili potopení lodi Patria a vstoupili do československé zahraniční armády na Blízkém východě. Jejich matka Eliška Bassová byla transportována do koncentračního tábora v Polsku, kde zemřela. Kurt Bass zůstal v západní armádě v Africe a bojoval u Tobruku, poté byl převelen do Anglie, Francie a Belgie a účastnil se mimo jiné i bojů u Dunkerque. Po skončení války nastoupil jako národní správce do textilní továrny v Hranicích u Aše. V roce 1950 byl jako řada dalších vojáků západní armády uvězněn a ve zkonstruovaném procesu odsouzen. Zemřel roku 1966 následkem válečných útrap a věznění. Zela rehabilitován byl až po sametové revoluci v roce 1990. Bedřich Bass přešel za druhé světové války k východní armádě, kde se připojil k československé jednotce v Sovětském svazu a pod vedením generála Ludvíka Svobody se zúčastnil bojů za osvobození Slovenska. Po skončení války se vrátil do Brna a věnoval se opět své advokátní praxi.
Za války byla Bassova vila zabavena v rámci konfiskace židovského majetku Vystěhovaleckým fondem pro Čechy a Moravu a v roce 1945 přešla pod národní správu. O rok později byla navrácena rodině Bassových, která v roce 1948 polovinu vily prodala. V letech 2000–2001 proběhla rekonstrukce Bassovy vily podle projektu architekta Jana Sapáka, jenž se snažil o navrácení vily do původního stavu a zároveň o splnění požadavků nového majitele, který dům využívá pro bydlení i kanceláře. Výsledkem je kvalitní památková obnova s množstvím dochovaných architektonických detailů.
PH, LV
Zdroj: archiv rodiny Bass
