Hvězdárna a planetárium na Kraví hoře, po desetiletí stěžejní centrum astronomického pozorování v Brně, je srostlicí několika postupných stavebních etap rozvrstvených do celé druhé poloviny 20. století. Na nejvyšším bodě zalesněné kopcovité plochy Kraví hory, odkud je výborný výhled na panorama města, byly nejdříve podle návrhu Františka Šotoly a situačního plánu Jindřicha Kumpošta v letech 1949–1954 realizovány dvě samostatné pozorovatelny ve tvaru jednoduchého válce evokující románské rotundy. Jižní byla vymezena jako veřejná pozorovatelna a hvězdárna, druhá, umístěná severně vůči první, byla určena pro vědecké účely Masarykovy univerzity. Obě drobné stavby zaklenuté kupolemi, zastřešenými plechem, o průměru 7 metrů obkládalo mohutné kamenné zdivo reagující na stejně zdobenou zaoblenou průběžnou zídku terasy. Uzavřenou hmotu pozorovatelen prolamovalo pouze několik zamřížovaných kruhových oken, a to i v partii obdélného předsazeného a hladce omítaného vstupu s vysokým soklem, kde se nacházely provozní místnosti.
Na přelomu padesátých a šedesátých let se hvězdárna podle plánů architekta Evžena Šteflíčka rozrostla o střídmou jednopatrovou budovu přednáškového sálu pro 70 osob s pracovnami a dílnou, pochozí terasou na střeše a s organicky napojeným planetáriem. Hlavní vstup umístěný v mírném rozestupu přímo naproti původním pozorovatelnám byl lehce zasunut. Kamenné obložení podokenních zón upomínalo na první pozorovatelny. Oblíbená hvězdárna byla dále rozšířena až o tři desetiletí později, kdy architekt Jiří Janík v první polovině osmdesátých let navázal návrhem rozlehlejšího planetária s osmnáctimetrovou kupolí, které bylo dokončeno až v roce 1991. Architekt si v tomto případě pohrál s účinky rozdílně komponovaných hmot jednotlivých astronomických provozů barevně odlišených pomocí krémových a tmavě hnědých kachlíkových obkladů fasád, otevřených pomocí členěných čtvercových oken s tmavými rámy.
V letech 2010–2011 byla hvězdárna rekonstruována pod vedením architektonického ateliéru Rudiš–Rudiš, který zdařile zakomponoval dříve vzniklé části do nově uspořádaného celku, jemuž výrazově dominuje předsazené perforované oplechování stavby. Malé i velké planetárium vrostly do jednoho organismu spojeného pomocí reprezentativní vstupní haly s pozorovací střešní terasou vzniklé v proluce po zboření původního, veřejnosti nepřístupného „kancelářského krčku“.
KE