Novorenesanční palác byl postaven v letech 1847–1848 v samém centru Brna na dnešním náměstí Svobody jako rodinné sídlo obchodnické rodiny Kleinů, na jejichž hlavní podnikatelské aktivity výroby železa upomínaly i litinové arkýře a sochařská výzdoba na fasádě stavby. Rakouští architekti Ludwig Förster a Theophil von Hansen, významní představitelé historizujících slohů a přestavby okružní třídy Vídně i Brna, vytvořili pro rodinu Kleinů reprezentativní čtyřpodlažní městský palác s vnitřním dvorem, velkorysými obytnými místnostmi směřovanými do náměstí a interiéry plnými uměleckořemeslných detailů. Po několika majetkových změnách byl objekt po únorovém převratu v roce 1948 o rok později vyvlastněn, připadl pod městskou správu a prošel řadou úprav, které ho zbavily jeho původní obytné funkce.
V polovině 80. let byl Kleinův palác v souvislosti s plánovaným vyhlášením městské památkové rezervace a postupnou obnovou historických památek ve středu města na zázemí brněnských institucí vytipován díky své centrální pozici jako možné sídlo odboru kultury. Podle návrhu architekta Jiřího Mikšíka, činného na půdě brněnského Stavoprojektu, byl proto původní měšťanský dům následně rekonstruován pro potřeby Galerie mladých a hudebního oddělení knihovny J. Mahena, tak aby se vytvořilo snadno přístupné centrum pro kulturu milovnou veřejnost. Původní dispoziční řešení objektu bylo do velké míry zachováno. V přízemních prostorách s velkými výkladci po stranách hlavního vstupu, přístupných rovnou z ulice, byly umístěny prodejna bižuterie a fotosběrna. Oblé schodiště v centrální části domu bylo ponecháno jako hlavní spojovací článek domu. Trojice dřívějších obytných pokojů směřovaných v patrech paláce do náměstí byly adaptovány na výstavní místnosti, přednáškové prostory, čítárny a v posledním podlaží na propojený víceúčelový sál. Drobnější místnosti kolem vnitřního dvora fungovaly zase jako zázemí skladů či vrátnice v přízemí, v patrech jako klubovny zájmových organizací, občerstvení či hudební poslechové boxy knihovny.
V porevolučním období během druhé poloviny 90. let prošel Kleinův palác další rekonstrukcí, která ho proměnila v bankovní a obchodní centrum se seshora osvětleným proskleným atriem.
KE
