Památník dělnických stávkových bojů

Za ústřední téma tvroby i teoretické činnosti Jana Dvořáka lze považovat provázanost architektury s výtvarným uměním. Jeho první realizací se tak příznačně stalo dílo na pomezí architektury a sochařské tvorby.
Památník dělnických stávkových bojů za první republiky byl slavnostně odhalen 29. května 1960 na svitavském nábřeží Radlas v Brně. Symbolický štít z bílého betonu, jak památník interpretoval dobový tisk, můžeme stejně dobře chápat i jako stylizované sevření souboru letáků či novin v ruce. Toto přímočaré gesto autorovy koncepce podpořila jednoduchá a čistá forma památníku doplněného vzpomínkovým textem: „V těchto místech, kde se v dobách předmnichovské republiky scházeli dělníci pod vedením KSČ k demonstracím proti vykořisťování, byl postaven pomník, aby připomínal oběti boje za naši spravedlivou věc.“ Totožný návrh, ovšem v monumentálním měřítku, použil Jan Dvořák o několik let později v mezinárodní soutěži Monumento de la Victoria de Playa Girónpřipomínající kubánskou invazi v zátoce Sviní. Toto „univerzální“ nakládání s některými motivy – ať už v sochařské nebo architektonické podobě – lze označit za charakteristický rys prolínající se celou jeho autorskou tvorbou. Rytmus pravidelně se opakujících vertikál, který je doslova Dvořákovou signaturou, lze najít v soutěžním návrhu na památník v Osvětimi z roku 1959 stejně jako na fasádách většiny jeho staveb šedesátých až osmdesátých let.
Téma plastiky ve veřejném prostoru Jana Dvořáka zajímalo již od dob studií, věnoval se mu ve své dizertační práci i později ve své publikační činnosti a architektonické praxi.Samostatnou kapitolou jeho autorské tvorby jsou návrhy subtilních postmoderních fontán, kterými doplňoval i některé své stavby. V Brně lze jako příklad uvést fontánu u sportovní haly Rudé hvězdy Brno na Riviéře z roku 1979 (dnes využívaný Sportovním klubem policie Kometa), která byla ovšem před několika lety odstraněna a pravděpodobně zničena.
Památník na Svitavské nábřeží stále stojí, zmizela ovšem parková úprava v jeho bezprostředním okolí, provedená v době jeho vzniku místními občany a žáky jako Akce Z. Vedle pomníku operní pěvkyně Mary Bártů na brněnském ústředním hřbitově ze stejného roku je tak památník na Radlase jedinou dochovanou sochařskou realizací architekta Jana Dvořáka v Brně.
ŠS
 

 

Název
Památník dělnických stávkových bojů

Datace
1959 – 1960

Adresa
Tkalcovská, Brno, Střed

GPS
49°11'54.9"N 16°37'42.9"E