Symbolický štít z bílého betonu, jak památník interpretoval dobový tisk, byl slavnostně odhalen 29. května 1960 na svitavském nábřeží Radlas v Brně. Přímočaré gesto autorovy koncepce, který můžeme stejně dobře chápat i jako stylizované sevření souboru letáků či novin v ruce, podpořila jednoduchá a čistá forma památníku doplněného vzpomínkovým textem: „V těchto místech, kde se v dobách předmnichovské republiky scházeli dělníci pod vedením KSČ k demonstracím proti vykořisťování, byl postaven pomník, aby připomínal oběti boje za naši spravedlivou věc.“
Jako dílo na pomezí architektury a sochařské tvorby a současně první realizace Jana Dvořáka, příznačně poukazuje na ústřední téma jeho budoucí praktické i teoretické činnosti – tedy provázanost architektury s výtvarným uměním. Totožný návrh, ovšem v monumentálním měřítku, použil Dvořák i o několik let později v mezinárodní soutěži Monumento de la Victoria de Playa Girón připomínající kubánskou invazi v Zátoce sviní. Toto „univerzální“ nakládání s některými motivy – ať už v sochařské nebo architektonické podobě – lze označit za charakteristický rys prolínající se celou jeho autorskou tvorbou.
Památník na Svitavské nábřeží dodnes stojí, zmizela ovšem parková úprava v jeho bezprostředním okolí provedená v době jeho vzniku místními občany a žáky jako „akce Z“. Vedle pomníku operní pěvkyně Mary Bártů na brněnském ústředním hřbitově ze stejného roku jde o jedinou dochovanou sochařskou realizací architekta Jana Dvořáka v Brně.
Šárka Svobodová
