Masarykova čtvrť

4,39 km

Dnešní rezidenční a vilová čtvrť vznikala na svazích Žlutého kopce, na úpatí Kraví hory a na stráních nad sousedními Pisárkami postupně od konce 19. století. Do té doby se zde rozkládaly pouze pastviny, drobná zemědělská políčka, vinice a mezi nimi stálo několik vojenských strážnic a pracháren. Díky kvalitním hlínám v místním podloží zde bylo v průběhu 18. a 19. století zřízeno také několik cihelen, které zásobovaly stavebním materiálem dynamicky se rozvíjející průmyslové město. Koncem 19. století však došlo k zásadní proměně této lokality. Původně holé kopce byly díky činnosti Zalesňovacího a okrašlovacího spolku osázeny stromy, vojenské i průmyslové objekty se postupně bouraly a úbočí Žlutého kopce se začalo přetvářet v tzv. zahradní město.

Idea individuálního bydlení v blízkosti přírody, ekonomicky dostupného i středním vrstvám obyvatel, má svůj původ v Anglii. Podle jejího vzoru se urbanisticko-sociologická teorie zahradního města uplatňovala v praxi mnoha evropských měst, často v součinnosti se stavebními družstvy, která čerpala státní finanční podporu na obytnou výstavbu. V Brně byla díky aktivitě několika stavebních družstev vybudována tzv. německá úřednická čtvrť (Beamtenheim), kde si jednopatrové vilové stavby s předzahrádkami opatřovali převážně zaměstnanci nejrůznějších úřadů a institucí. Do počátku první světové války tak byla realizována vilová čtvrť ve spodní části Žlutého kopce, vymezená dnešními ulicemi Tvrdého, Údolní a Heinrichovou, dostupná z centra města elektrickou tramvajovou dopravou.

Po vzniku Československa zde stavební činnost pokračovala obdobným způsobem. Nepříznivá ekonomická situace a poválečná bytová krize, kterou způsobil enormní nárůst počtu obyvatel po připojení přilehlých obcí k městu Brnu roku 1919, vyžadovala úzkou spolupráci státu se stavebními družstvy. K těm nejvýznamnějším patřilo bytové družstvo Úřednická čtvrť, které zpracovalo regulační a parcelační plán čtvrti a vyhotovilo typové návrhy rodinných i činžovních domů. Do poloviny 20. let toto sdružení ve spolupráci s několika brněnskými stavebními firmami realizovalo více než 80 objektů v nově vytyčených ulicích Mahenově, Roubalově, Kampelíkově a Klácelově. Hlavní uliční osou se stala dnešní ulice Lerchova s nově založeným Vaňkovým náměstím, jehož urbanistické řešení bylo dílem stavebního družstva Na Vyhlídce. Družstva se nezaměřovala pouze na obytné budovy, ale věnovala se také stavbě chodníků, zavedení veřejného osvětlení a výsadbě alejí. Krátce po prodloužení ulice Lerchovy severozápadním směrem k nově založenému náměstí Míru roku 1927, došlo na popud lokálních stavebních družstev k protažení tramvajové tratě na úpatí Kraví hory. Na základě jejich aktivit se realizovalo i několik veřejných objektů, byla zde postavena nemocnice, školy, studentské ubytovny a dlouho požadovaný farní kostel.

Roku 1925 byla Úřednická čtvrť přejmenována na počest prvního československého prezidenta na čtvrť Masarykovu. V té době se její zástavba již nezaměřovala výhradně na typizované a úsporné bydlení středních vrstev, ale do popředí zájmu se dostaly vilové stavby zámožných objednavatelů. Stavebníky byli zejména průmysloví a finanční podnikatelé, často židovského původu, advokáti a politici. Vily s architektonicky upravenými zahradami vznikaly jihovýchodně, v odstupu od dosavadní zástavby, ve svazích nad Pisárkami (dnešní ulice Hroznová, Vinařská a Preslova). Vytyčeny byly dvě nové uliční osy, Barvičova ulice, vedoucí k Wilsonovu lesu, a ulice Lipová, která propojila čtvrť s důležitou dopravní komunikací a tramvajovým spojením na ulici Hlinky.

Prudký stavební rozvoj 2. poloviny 20. let byl po vypuknutí světové hospodářské krize roku 1929 vystřídán dočasným stavebním útlumem. Se změnou systému státních finančních podpor, které nyní neposkytovaly přímé dotace, ale pouze kryly hypoteční úvěr stavebníka, byla družstevní výstavba v Masarykově čtvrti výrazně omezena. Vznikaly převážně samostatně stojící rodinné domy a vily středních a vyšších sociálních vrstev, soustředěné v okolí dnešních ulic Lipové, Neumannovy, Hroznové, Kalvodovy a dalších. Po stabilizaci hospodářské situace ve druhé polovině 30. let byla na severovýchodním okraji čtvrti, v sousedství Wilsonova lesa, realizována unikátní obytná kolonie Pod Vodojemem. Na podkladě jednotného urbanistického plánu stanoveného městským architektem Jindřichem Kumpoštem vzniklo ve svažitém terénu ulic Rezkovy a Kaplanovy seskupení rodinných domků a dvojdomů podle návrhů významných brněnských architektů.

Masarykova čtvrť tak v průběhu první republiky postupně splynula se sousedními Pisárkami a Žabovřeskami. Volné parcely zbyly zejména v  jihozápadní části. Přestože i zde byla uliční síť již vyprojektovaná, k její výstavbě se přistoupilo až po druhé světové válce. Za komunistického režimu došlo k přejmenování čtvrti z Masarykovy na Jiráskovu. Od 90. let však nese opět své původní jméno, i když je zařazena do katastrálního území Stránice. Dodnes si celá čtvrť zachovala svůj charakter atraktivní rezidenční lokality a i v současnosti je místem architektonicky zajímavých realizací.

ŠS

 

 

 

 

 

Název
Masarykova čtvrť

Délka
4,39 km

Počet objektů
64

Začátek stezky
Žlutý kopec 543

První objekt
Onkologická nemocnice Dům útěchy
C001


MHD
Žlutý kopec (TROL 35,38, 39,80)
Tvrdého (TROL 25, 26,35,38)
Úvoz (TRAM 4)


GPS
49°11'40.314"N, 16°35'20.74"E
stáhnout jako GPX soubor
stáhnout jako KML soubor


Objekty na stezce

C001 Onkologická nemocnice Dům útěchy Onkologická nemocnice Dům útěchy
C001
C002 Nájemní domy Stavebního družstva Na Vyhlídce Nájemní domy Stavebního družstva Na Vyhlídce
C002
C003 Rodinný dům dr. K. Bělohradského Rodinný dům dr. K. Bělohradského
C003
C004 Rodinné domy stavebního družstva Na Vyhlídce Rodinné domy stavebního družstva Na Vyhlídce
C004
C005 Dům Domina Pavlíčka Dům Domina Pavlíčka
C005
C006 Haselmannův rodinný dům Haselmannův rodinný dům
C006
C007 Rodinné domy Rodinné domy
C007
C008 Vlastní vila Jindřicha Kumpošta Vlastní vila Jindřicha Kumpošta
C008
C009 Vila pro zaměstnance Báňské a hutní společnosti Vila pro zaměstnance Báňské a hutní společnosti
C009
Vila pro ředitele Báňské a hutní společnosti
C010
C011 Rodinné domy Rodinné domy
C011
C012 Steinova vila Steinova vila
C012
C013 Marchova vila Marchova vila
C013
C014 Vlastní vila Josefa Poláška Vlastní vila Josefa Poláška
C014
C015 Rodinný dům Rodinný dům
C015
C016 Vila Spitzer Vila Spitzer
C016
C017 Rodinné domy Rodinné domy
C017
C018 Kudelův rodinný dům Kudelův rodinný dům
C018
C019 Sušilovy koleje Sušilovy koleje
C019
C020 Kostel sv. Augustina Kostel sv. Augustina
C020
C021 Základní škola Základní škola
C021
C022 Nájemní domy Stavebního družstva Na Vyhlídce Nájemní domy Stavebního družstva Na Vyhlídce
C022
Nájemní dům
C023
C024 Rodinný dům Rodinný dům
C024
Nájemní dům
C025
C026 Vlastní dům Jiřího Krohy Vlastní dům Jiřího Krohy
C026
C027 Biskupské gymnázium Biskupské gymnázium
C027
C028 Patočkova vila Patočkova vila
C028
C029 Rodinný dům Rodinný dům
C029
C030 Rodinný dům Rodinný dům
C030
C031 Psotova vila Psotova vila
C031
C033 Rodinné domy v kolonii Pod vodojemem Rodinné domy v kolonii Pod vodojemem
C033
C034 Rodinný dům Rodinný dům
C034
C035 Rodinné domy Rodinné domy
C035
C036 Rodinné domy Rodinné domy
C036
C037 Vila manželů Petrákových Vila manželů Petrákových
C037
C038 Vila Ernsta Löw-Beera Vila Ernsta Löw-Beera
C038
Rodinný dům
C039
C040 Rodinný dům Herminy Weiglové Rodinný dům Herminy Weiglové
C040
C041 Rodinný dům Rodinný dům
C041
C042 Vila rodiny Wittalových Vila rodiny Wittalových
C042
C043 Tesařova vila Tesařova vila
C043
C044 Münzova vila Münzova vila
C044
C045 Vila Stiassni  (Vládní vila) Vila Stiassni (Vládní vila)
C045
C046 Nájemní dům Nájemní dům
C046
C047 Nájemní dům Leopolda Bluma Nájemní dům Leopolda Bluma
C047
C048 Haasova vila Haasova vila
C048
C049 Rodinný dvojdům Rodinný dvojdům
C049
C050 Nájemní dům Otto Seidela Nájemní dům Otto Seidela
C050
C051 Bassova vila Bassova vila
C051
Vila manželů Morgensternových
C052
C053 Odborná škola pro ženská povolání Vesna Odborná škola pro ženská povolání Vesna
C053
C054 Domov Elišky Machové Domov Elišky Machové
C054
C055 Činžovní vila Činžovní vila
C055
C056 Neumarkova vila Neumarkova vila
C056
C057 Vila Láskových Vila Láskových
C057
C058 Dům pro dva mládence Dům pro dva mládence
C058
C059 Rodinný dům Rodinný dům
C059
C060 Vlastní dům Eduarda Žáčka Vlastní dům Eduarda Žáčka
C060
C061 Rodinný dům Rodinný dům
C061
C062 Rodinný dvojdům pro syna a dceru Rodinný dvojdům pro syna a dceru
C062
C063 Vila Valerie Fischerové Vila Valerie Fischerové
C063
Vily
C064
C065 Rodinný dům ing. Václava a Zdeňky Pokorných Rodinný dům ing. Václava a Zdeňky Pokorných
C065