V roce 1913 získali manželé Adolf a Olga Fuchsovi povolení k demolici staršího domu na Kapucínském náměstí č. 14, aby na jeho místě mohl být postaven moderní obchodní a nájemní dům. Adolf Fuchs byl významný brněnský obchodník židovského původu, který prodával hlavně metráž, pánské i dámské prádlo a rozmanitý sortiment dalšího textilního zboží a galanterie. Ke spolupráci na realizaci novostavby svého domu Adolf Fuchs přizval F. A. Čermáka, jednoho z nejlepších brněnských architektů té doby, jde o jeho nejprogresivnější předválečnou realizaci – zvláště v řešení fasády obchodních prostor se setkáváme s dříve nevídaným expresivním modernistickým výrazem.
Zakoupená parcela měla tvar úzkého klínu sevřeného bloky sousedních domů a její uliční šířka byla pouhých 11 metrů. Čermák tedy navrhl vysokou šestipodlažní stavbu, aby byl dostupný prostor využit na maximum. Rozsáhlé obchodní a skladové prostory rozdělil do čtyř podlaží a teprve dvě nejvyšší patra oddělená kordonovou římsou byla vyhrazena pro byty. Obdobně jako ostatní Čermákovy nájemní domy z této doby byl i dům na Kapucínském náměstí koncipován jako trojosý s centrálním arkýřem. Polygonální arkýř ukončený kupolí zde spíná druhé až čtvrté patro a rozšiřuje a ozvláštňuje prostor obytných místností. Zároveň zde Čermák skvělým způsobem opticky propojil obě funkčně rozdílné části domu, když středový arkýř prodloužil do úrovně druhého patra proskleným výkladcem podepřeným mohutnou konzolou a lemovaným ornamentálním kovovým zábradlím. Hlavní obchodní prostor zahrnující přízemí a mezanin Čermák navrhl jako téměř jednolitou skleněnou plochu, velkoryse koncipované byly i výkladce v prvním a druhém patře, tvořené rozměrnými pravoúhlými otvory. Střídmý dekor fasád obytné partie domu využívá pro Čermákovu tvorbu typické úsporné dekorativní prvky soustředěné do parapetních ploch, jako jsou vpadlá pole či hladké plochy s ovály uprostřed. Jedinou dekorací na svou dobu velmi modernisticky a progresivně pojaté obchodní části jsou čtyři sošky putti představující alegorii průmyslu (postavy držící kladivo a ozubené kolo) a obchodu (postavy s atributy antického boha obchodu Merkura a s plným měšcem v ruce). Bohumír Čermák ve svých Umělecko-řemeslných dílnách provedl rovněž zařízení interiérů bytů, ohlas v dobovém tisku vyvolala zejména použitá autorská svítidla, provedená nikoli z kovu, jak bylo tehdy obvyklé, ale ze dřeva. Použití tohoto materiálu vedlo ke vzniku originálních osvětlovacích těles zjednodušeného tvarosloví, dekorovaných pouze výplněmi s perforovanou řezbou.
Obchodní a nájemní dům Adolfa Fuchse byl slavnostně otevřen 27. března 1914. Byl opatřen na svou dobu nejmodernějšími technologiemi jako ústředním topením a nákladním výtahem a ohromoval vysokými prosklenými výkladci. Budova byla poslední velkou Čermákovou zakázkou před vypuknutím první světové války.
Ačkoli firma Adolf Fuchs procházela z hlediska podnikatelského úspěchu různými obdobími, její obchodní dům na Kapucínském náměstí byl v provozu po celé meziválečné období. Špatná hospodářská situace po skončení první světové války vyústila v květnu 1919 v protidrahotní demonstrace, stávky a hladové bouře, při nichž Fuschův obchod jen o vlásek unikl rabování, zatímco další podniky na Masarykově třídě takové štěstí neměly. „Nebudeme psát o jednotlivých podrobnostech demonstrace a událostí v Brně. Všechno bylo vzrušující. Hromadný příchod dělnictva a občanstva na Náměstí Svobody, zde k lidu se mluvilo z několika tribun. Červené prapory, šibenice a na nich ‚keťasové‘; giulotina dokonale provedená; figuriny keťasů na kandelábrech, skuteční keťasové pod šibenicí s oprátkou na krku, plamenná obvinění dělníků proti nim. Ve všech okolních ulicích zástupy lidu (…). Pak vzrušující události v Kapucínské ulici, u obchodu Fuchse lid žádá otevření obchodu. Vojáci brání lidu. Marné jsou výzvy pořadatelů, aby lid opustil místo. Marná výzva našeho redaktora, aby celá záležitost rozprodání zboží byla vyřízena společně s důvěrníky lidu a s úředníky místodržitelství. Marná výzva vojáka, aby Fuchsovi dalo se ultimátum a vyčkalo se druhého dne. Konečné znenáhlé uklidnění zástupů, když Fuchsův zplnomocněnec prohlašuje, že druhého dne bude zboží rozprodáno za cenu, kterou si lid stanoví sám, že mimo toho 5 000 metrů látky bude nejchudšímu lidu dáno zdarma.“ (Protidrahotní bouře v Čechách a na Moravě, Dělnický deník, 28. 5. 1919).
Dne 27. února 1927 firma A. Fuchs v inzerátech v tisku vyhlásila insolvenci, ale i poté byla nadále v provozu a v roce 1934 obchodní dům slavnostně oslavil 30 let svého fungování. Avšak v roce 1936 byl obchodní dům zřejmě uzavřen a část obchodních
prostor byla v roce 1937 nabídnuta k pronájmu.
Adolf Fuchs vynikal účinnou obchodní politikou – pořádal různé tematické slevové akce či tzv. „bílé týdny“, jež byly obdobou moderních výprodejů. Svůj druhý obchod Fuchs otevřel na náměstí Svobody v domě č. 8 (dnes sídlo Národního památkového ústavu). Zakladatel firmy Adolf Fuchs zemřel 9. května 1927 ve věku padesáti let, jeho manželka Olga a syn Karel (* 28. 8. 1908) byli zavražděni během druhé světové války. Přežila pouze dcera Martha, provdaná Deutsch, později Grauer (* 17. 4. 1905), která emigrovala do Brazílie.
I přes problémy s provozováním obchodního domu v druhé polovině třicátých let byl dle dobové inzerce v roce 1946 pod národní správou stále otevřen. Pozdějšími úpravami ve druhé polovině 20. století byly změněny výkladce v přízemí a mezaninu i v prvním a druhém patře, zmizela dekorativní kovová zábradlíčka před okny arkýře i některé detaily štukové výzdoby fasády jako například ovály v parapetních výplních třetího patra.
Pavla Cenková
