Po vzniku Československa v roce 1918 se změnila struktura a velikost města Brna. Jeho součástí se stalo i třiadvacet okolních obcí, které do té doby sice existovaly v těsném sousedství, tvořily ale samosprávně oddělené jednotky. Důvodem byla převaha českých obyvatel, v době Rakouska-Uherska pro německé představitele města nežádoucí. Nové tzv. Velké Brno se ovšem potýkalo s řadou urbanistických úkolů, které se týkaly propojení jednotlivých nově vzniklých čtvrtí. Volné stavební parcely byly často využívány pro stavbu nájemních domů, tak jak to vyžadovala neúprosná bytová krize.
Severně od brněnské okružní třídy, na území vymezeném Moravským náměstím a dříve samostatným Královým Polem, vznikly ve 20. a 30. letech rozsáhlé bytové soubory, které navrhli významní brněnští architekti a stavitelé. Jedním z nich byl i Jindřich Kumpošt, který pro stavební družstvo Úspora vyprojektoval kromě domovního bloku ulic Tučkovy a Zahradníkovy i dva nájemní domy v ulici Kotlářské č. 23 a 25. Jejich fasády jsou členěny rastrem čtvercových oken a vždy dvěma osami balkonových arkýřů. Puristickou koncepci staveb doplňují detaily půlkruhových stříšek nad hlavními vchody, kruhová půdní okna nebo protažená korunní římsa tvořící podepřenou markýzu. Velká kruhová okna se objevují i v domovních chodbách.
Domy obsahují převážně dvou- a třípokojové byty, často se zde místo kuchyně objevuje obývací pokoj s kuchyňským koutem.
PH
