Módní oděvní dům Vkus

D117

Podle západních trendů měl hotel International svým hostům nabídnout vysoký ubytovací standard, který mimo jiných služeb poskytoval i úpravu ošacení a možnost nákupu nových textilních výrobků. Díky ušetřeným financím z jeho stavby a organizačním schopnostem některých místních architektů byla v roce 1962 v rámci brněnského Stavoprojektu vypsána soutěž na prodejnu značky Vkus. Podle požadavků měla na parcele po zdemolovaných bytových domech z 19. století vzniknout výstavní síň a prodejna oblečení s dalšími doplňky Lidového oděvního družstva. Ta byla součástí větší urbanistické studie nové městské struktury spolu s plánovaným podnikovým internátem a Domem cestovního ruchu.
Arnošt Krejza a Karel Žák ve vítězném návrhu provázali budovu s hotelem venkovními rozlehlými terasami a její čelní fasádu s výlohou a hlavním vchodem situovali do ulice Veselé. Svou koncepcí je realizace rozdělena do tří částí, kde se ve vyvýšeném přízemí nachází prodejní a výstavní prostory, ze kterých vede v interiéru průhled a výrazné mramorové schodiště do prvního patra k dalším reprezentačním prostorám. Jejich vnitřní uspořádání navazuje na hotel dlouhou chodbou vedoucí i do vedlejšího objektu bývalé YWKY, dnešního paláce Jalta. Do nejvyššího patra poté autoři projektu umístili šicí dílny a sklady se sociálním zařízením zaměstnanců družstva. Stylově v sobě budova kloubí prvorepublikové architektonické vzory s nastupující dynamickou modernou 60. let. I když je interiér prodejny do prostoru ulice Veselé otevřen rozlehlými okenními pásy ve všech třech nadzemních patrech, jeho plné vyznění pro kolemjdoucího poněkud zaniká blízkostí protější zástavby. Toto umístění budovy blíže do ulice zřejmě reagovalo na uliční čáru předešlých obytných budov. Její autoři ale dostatečně nezohlednili potřebu reprezentace výstavní galerie Vkus, která částečně ztrácí na účinku v zúžení ulice Veselé.
Podle dochovaných studií archivu Stavoprojektu zde měl také vzniknout zmíněný internát učňů, ale obdobně jako Dům cestovního ruchu se nakonec nerealizoval. Sama prodejna nakonec přece jen splnila očekávání zákazníků především díky otevřeným vnitřním plochám, které díky volbě konstrukčního železobetonového monolitu budovy mohly nabídnout maximální dostatek světla potřebného pro propagaci oděvních výrobků. Navíc architekti František Sláma a Olga Drápalová využili leštěných kovových materiálů, skla a atypického osvětlení pro získání požadované atraktivity interiérů a pro vytvoření jednoho z nejluxusnějších brněnských obchodů, který ostře kontrastoval se zchátralými okolními podniky. Pro exteriér budovy se stalo do dnešních dob signifikantní ikonické neonové osvětlení VKUS modrobílé barvy umístěné nad hlavním vchodem. I přes drobné úpravy si objekt stále drží svůj původní architektonický i umělecký výraz.

RK