V roce 1968 se Ivan Ruller zabýval návrhem rodinného bydlení pro svého dlouholetého kolegu Miloslava Petráčka, ředitele Chemoprojektu, podniku zaměřeného na výstavbu ropných rafinerií, kde architekt během 60. let pracoval na přípravě nabídek a dokumentací pro rafinerie ropy v Čitatongu a na Cejlonu. Petráčkův rodinný dům je ukrytý před zraky kolemjdoucích hluboko uvnitř obytného vilového bloku v brněnské Masarykově čtvrti a s okolní zelení a prostorem svažité zahrady funguje v nebývalé harmonii.
Ruller, který v té době odešel z Chemoprojektu a začal působit v Útvaru hlavního architekta Brna, pracoval s volnou travnatou parcelou v kopci mezi Preslovou a Barvičovou ulicí citlivě a kreativně, návrh Petráčkova rodinného bydlení vychází přímo z konkrétního prostředí. Rozložení domu reaguje na své okolí, obdélný, horizontální dům nabízí ve východní části dvě podlaží. Spodní technické patro s garáží, sklepy, dílnou, prádelnou, sušárnou, kotelnou a sklepy vytváří podnož horní obytné zóny s ložnicemi rodičů, dětí i pracovnou. V západní části domu se přes jedno podlaží pne velkorysá obytná místnost s jídelním koutem, intenzivně propojená s venkovní terasou a zahradou pomocí velkých okenních tabulí vyplňujících celé jižní průčelí obývacího pokoje. Vnitřní odpočinkový prostor a zároveň hlavní společenské centrum domu díky tomu působí lehce, vzdušně, výrazně prosvětleně a nabízí působivé průhledy do okolní zeleně, rámované modřínovým dřevem velkoryse obklopujícím výplně oken a opakujícím se i na stropu. Ivan Ruller u Petráčkova domu mimořádně dobře zkombinoval kontrastní účinky různých materiálů – kameninový obklad vybíhající zídky v suterénu u garáže, zdivo bílých vápeno-pískovcových cihel, které se objevují v interiéru obytného pokoje, spolu s betonem mohutné průběžné atiky, jež v podobě železobetonového roštu zastřešuje celý objekt a odděluje také přízemní patro od ložnicového.
Výstavba individuálního bydlení nepatřila v 60. a 70. letech k nejexponovanějším odvětvím architektury, stát v masivním měřítku podporoval zejména hromadné bydlení. Dům Miloslava Petráčka se díky svým dispozičním i materiálovým kvalitám bezpochyby řadí mezi nejzajímavější realizace rodinného bydlení v celém Československu. Navíc se nachází ve výborném autentickém stavu, a to díky péči Petráčkovy rodiny, která dům dlouhodobě obývá a prohlašuje, že jim ani po desetiletích nezestárl.
KE
