Na nově vznikající komplex zdravotnických zařízení Fakultní nemocnice v Bohunicích, realizovaný podle projektu brněnského Stavoprojektu v čele s architektem Miroslavem Spurným, navazují také další doplňkové objekty.
Prvními z nich byly ubytovny pro svobodné bezdětné zdravotní sestry a další střední zdravotnický personál v ulici Netroufalky. Dvě mohutné sedmipatrové kostky, které se dodnes významně podílejí na celém panoramatu města, se téměř vznášejí nad zemí, zatímco hmota jejich předsazených rizalitů s lodžiemi spočívá na tenkých sloupcích, dosedajících na společnou dvoupatrovou podnož ve tvaru Z. Vnějšímu plášti dominuje šedý břízolit, narušený modře natřenými rámy oken, zábradlí i dalšími detaily, například obklady ze štípané břidlice, které jsou použity na sloupech přízemí i soklu. Severní fasádu obou ubytoven – tedy jedinou bez lodžií – tvoří copilitové stěny s otevíratelnými okny. Obytné buňky s lodžiemi ukrývají dvoulůžkové pokoje s toaletou a umyvadlem, další sociální zázemí a kuchyně jsou společné.
Konstrukci budov tvoří železobetonový skelet, umožňující prolamování fasády lodžiemi, podobně jak to o třicet let dříve učinili Bohuslav Fuchs s Josefem Poláškem v případě dnes již ikonického funkcionalistického Domova Elišky Machové v Lipové ulici. Volné přízemí na sloupech pak značí inspiraci tvorbou Le Corbusiera. Internát dnes dále slouží jako ubytovna určená studentům a veřejnosti.
AF
