Myšlenka na výstavbu středoškolského studentského domova s ubytovnou, menzou a kulturním centrem vznikla v Brně již na počátku 20. let, teprve roku 1927 však byla vypsána architektonická soutěž, jejímž vítězem se stal architekt Bohuslav Fuchs. Samotná výstavba byla zahájena až poté, co se v roce 1929 podařilo získat pozemek na rohu ulic Cihlářské a Botanické a první studenti se do svého nového domova nastěhovali v následujícím roce.
Kompozice hmot samostatně stojícího objektu v zeleni je založena na kontrastu dvou kvádrů, které tvoří křídla budovy propojená úzkým spojovacím traktem. Hlavnímu průčelí dominuje výrazná vstupní markýza pod prázdnou fasádou převýšené hmoty tanečního sálu. Obě křídla budovy měla rozdílnou funkční náplň: horizontálně položený vstupní kvádr s velkými okny v průčelí sloužil jako multifunkční zázemí pro studenty. V přízemí se nacházela kuchyně, velká jídelna menzy a menší jídelna internátu, které byly dohromady schopné pojmout až 300 osob. V prvním patře byly umístěny tři menší klubovny a čítárna. Poslední patro tvořila terasa určená pro tělocvik a taneční sál s bufetem a s nezbytným hygienickým zázemím. Druhé vertikálně koncipované vícepodlažní křídlo s balkony bylo určeno pokojům internátu. Přízemí bylo vyhrazeno klinice, úřadovnám, bytům personálu a správy domova, další čtyři patra s totožnou dispozicí obsahovala vždy tři studovny a čtyři velké desetilůžkové ložnice se zázemím pro pedagoga. Všechna patra byla vybavena společnými umývárnami se sprchami a sociálním zařízením.
Toto kolektivní pojetí studentského bydlení, které bylo v době vzniku internátu pro avantgardní architekty aktuální, se dnes jeví jako nevyhovující. Proto došlo v interiéru budov k mnohým přestavbám, celková hmota stavby a rozvržení fasád je však zachováno v autentickém stavu.
LV
