V roce 1923 se městská správa rozhodla zastavět dvě rohové parcely na křížení ulic Husitské a Palackého v Králově Poli. Projekt na polyfunkční budovy vypracoval tehdejší hlavní městský architekt Jindřich Kumpošt. Město využilo možnosti státní podpory v rámci zákona o stavebním ruchu, který vyžadoval obytné prostory ve dvou třetinách stavby. Každý dům obsahoval šestnáct bytových jednotek a komerční přízemí určené k pronájmu. Do jednoho z objektů (č. 59) nastěhovala svoje úřadovny Městská spořitelna v Králově Poli, jejíž postavení se po vzniku Československa výrazně zlepšilo a bylo tedy pro ni žádoucí zřídit si nové reprezentativní sídlo.
Stejně jako u některých pozdějších projektů i zde využil architekt symetrické uspořádání dvou zrcadlově totožných staveb a tím vytvořil monumentální vstup na hlavní královopolské Slovanské náměstí. Hmota domů je směrem do Palackého třídy odstupňována a vylehčena přízemní kolonádou, fasádu do ulice Husitské uzavírá rizalit zakončený trojúhelníkovým štítem a zdobený meziokenními válečkovými podporami.
Použití železobetonové konstrukce umožnilo otevření přízemních prostor velkorysé bankovní haly obložené křtinským mramorem. Do ní vede vstup z Palackého třídy, zdobený keramickým reliéfem od sochaře Vojmíra Vokolka. Další dekorací byly původně sochy psů od Václava Macha, hlídající schodiště k trezorům a ředitelské pracovně, a socha Tomáše Garrigua Masaryka v nadživotní velikosti, umístěná v zasedací síni.
Prostory pro spořitelnu vytvořil Jindřich Kumpošt na základě studia požadavků na tehdejší podobná zařízení v Československu. Dobový tisk vyzdvihoval zejména účelnost, jednoduchost a důstojnost tohoto nového pojetí, které kontrastovalo s přehnanou zdobností a ostentativním luxusem rakousko-uherských úřadoven. Takto se tedy formoval nový styl spojující moderní stavební postupy s určitou mírou reprezentativnosti, který se stal základem pro stavbu mnoha prvorepublikových finančních ústavů hlavně v menších městech.
PH
