Kořeny starobrněnského gymnázia sahají do druhé poloviny 19. století, první vlastní budovy, která stála na Poříčí, se však dočkalo až v roce 1929, autorem návrhu byl architekt Jaroslav Syřiště. Poválečná doba s sebou přinesla novou školskou reformu, která se formálně dotkla i fungování gymnázia, transformovaného na tzv. jedenáctiletou střední školu, pro kterou byla v letech 1956–1957 vystavěna nová budova v ulici Vídeňská č. o. 47 dle projektu architekta Jaroslava Ledviny. V dobových periodikách se stala budova symbolem nového politického zřízení, které přispělo k demokratizaci vzdělání dostupného pro všechny sociální třídy. Tuto ideu navíc akcentovala poloha samotné stavby v bývalé dělnické čtvrti na Starém Brně.
Dvoupatrová budova školy s přilehlým parkově upraveným náměstíčkem navazovala na původní blokovou bytovou zástavbu v ulici Vídeňské. Oproti původnímu plánu byl však realizován pouze trakt s učebnami o kapacitě 27 tříd, s administrativním zázemím, velkorysou sborovnou a tělocvičnou. Druhá etapa výstavby, kdy měl být dobudován trakt s jídelnou a kuchyní, nebyla nakonec uskutečněna. Ve své době nabízelo gymnázium nadstandardní výuku v oblasti výpočetní techniky, učitelům a žákům byly k dispozici specializované učebny s počítači a školní rozhlasové studio.
Průčelí budovy je svými prvky charakteristické pro socialistický realismus, je členěno rastrem dvoudílných tabulových oken orámovaných profilovanými šambránami. Vstupní část je zdůrazněna rizalitem s přízemním portikem s balkonem, který je zakončen korunní římsou zdobenou reliéfem Jana Amose Komenského od brněnského sochaře Jiřího Marka. Hladká omítka fasády příjemně kontrastuje s rustikou dekorující přízemní část domu po celém jeho obvodu. V interiéru vstupní haly vyniká sgrafitová výzdoba od Jana Rajlicha.
Objekt je dochován do současnosti – až na některé interiérové úpravy – ve své původní podobě. Doufejme, že plánované zateplení obvodového pláště stavbě neubere na jejím autentickém výrazu dokládajícím jednu významnou etapu ve vývoji brněnské poválečné architektury.
LH
