Václav Dvořák byl významným brněnským stavitelem, který zásadním způsobem ovlivnil podobu stavební produkce a urbanistický rozvoj meziválečného Brna. Nové velkoměstské bloky nájemních domů pro střední třídu, které realizovala jeho firma, se vyznačovaly neokázalým architektonickým rukopisem moderních forem. Dvořákův vlastní dům však představoval reprezentativní sídlo s velkorysými prostorovými možnostmi, které tvořilo důstojnou kulisu jeho rozsáhlé sbírce moderního umění.
Třípodlažní vila na atraktivním pozemku v blízkosti Wilsonova lesa se vymyká tehdejším nejmodernějším funkcionalistickým proudům. Může za to použití valbové střechy a výrazně přetažené korunní římsy, a také celkově monumentální působení stavby. Interiér skrývá složitou dispozici danou různorodým provozem. V přízemí se původně nacházel byt domovníka, garáž, prádelna a sklep. Z vestibulu vede schodiště do prvního patra, jemuž dominuje obývací pokoj a veranda zvýrazněná na fasádě podélným arkýřem s travertinovým obkladem. V druhém patře jsou další pokoje a také terasa přístupná z úzké chodby. Z dobových fotografií známe podobu interiéru, který vznikl podle návrhu Jaroslava Grunta a Mojmíra Kyselky. Moderní nábytek doplňovaly umělecké předměty z Dvořákovy sbírky avantgardního umění a také díla vytvořená na objednávku přímo pro tento interiér. Jejich autorem byl Antonín Procházka a jedná se o několik rozměrných pláten (Symfonie, Strom života a Stavitelství), mozaiku (Čtyři roční doby) a gobelín (Paridův soud) zhotovený podle malířova návrhu.
Jeden z nejzajímavějších brněnských meziválečných interiérů si ovšem jeho objednavatel příliš dlouho neužil. Po komunistickém převratu se Dvořák jako představitel nenáviděného kapitalismu musel i s rodinou vystěhovat, jeho firma byla znárodněna a stavitel byl poslán na nucené práce na stavbu Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě-Kunčicích. Tím ale jeho perzekuce neskončila, důvodem dalších postihů byla jeho vlastní umělecká sbírka. Kvůli nařčení z nelegálního prodeje uměleckých děl byl Dvořák uvězněn na dva roky v Praze na Pankráci a zkonfiskovaná díla se stala významnou součástí sbírek Moravské galerie v Brně. V 70. a 80. letech sloužila vila jako mateřská škola. Po revoluci byla vrácena dědicům, kteří zajistili její rekonstrukci a také částečně obnovili Dvořákovu uměleckou sbírku.
PH
