Centrum

3,97 km

Historické jádro Brna si svou středověkou urbanistickou podobu uchovalo poměrně dlouhou dobu. Již ve 13. století vymezilo hradební opevnění plochu vnitřního města, která zůstala až do poloviny 19. století téměř nezměněná. Rozvržení uliční sítě odpovídalo trasám obchodních cest, které vedly do města pěti hlavními branami. Jádrem Brna se stal tzv. Dolní trh (v místech dnešního náměstí Svobody), v jehož okolí vznikly čtyři městské čtvrti. Za hradbami se postupně formovaly předměstské čtvrti soustředěné kolem brněnských vodních toků, říčky Ponávky a uměle vybudovaných náhonů řek Svratky a Svitavy. Od poloviny 18. století se brněnská předměstí začala intenzivně rozrůstat v důsledku rozmachu továrenského průmyslu. Roku 1839 byla až k městským branám dovedena železnice, a hradební systém se tak ukázal být zbytečnou bariérou bránící rozvoji města. K postupnému bourání městského opevnění došlo v průběhu 19. století a roku 1850 byla předměstí i okolní obce připojena k Brnu.

Podle regulačního plánu na rozšíření vnitřního města byla v místě bývalých hradeb vybudována okružní třída, tzv. Ringstrasse. Vznikly tak atraktivní stavební parcely, které v průběhu druhé poloviny 19. století a na počátku 20. století poskytly prostor pro mnoho reprezentativních veřejných budov. Radikální proměnu prodělalo i vlastní historické jádro, které již neodpovídalo tehdejším hygienickým a dopravním nárokům.  Roku 1896 došlo v rámci tzv. „brněnské asanace“ k bourání starší zástavby (strženo bylo 238 domů) a proražení nových ulic (dnešní ulice Rašínova a Květinářská). Změna se dotkla i dopravního systému v centru města, který byl roku 1900 rozšířen o síť elektrické tramvajové dráhy. Do roku 1916, kdy asanační aktivita skončila, se Brnu podařilo díky nové zástavbě získat tvář velkoměsta. Nenávratně však přišlo o cenné historické památky, a ztratilo tak významnou část své minulosti.

Se vznikem samostatného Československa roku 1918 muselo město náhle čelit mnoha změnám. Roku 1919 bylo k Brnu připojeno 23 okolních obcí a o dva roky později se stalo hlavním městem země Moravské, později Moravskoslezské. Prudký nárůst počtu obyvatel a zřizování nových institucí určovaly klíčová architektonická zadání poválečného období, ke kterým patřilo zajištění dostatečného počtu bytů a realizace veřejných a administrativních budov. Díky zákonům na podporu stavebního ruchu z let 1921 a 1927, které poskytovaly stavebníkům přímé státní finanční dotace nebo daňové úlevy, se dařilo problematické otázky řešit a 20. léta znamenala výrazný stavební rozmach. Vlastní centrum města nemělo k dispozici velký počet vhodných stavebních parcel, proto se zde architektonická činnost zaměřila na adaptace historických objektů a pro novostavby využívala dosud nezastavěné pozemky uvolněné předchozí asanací. Jako nezbytná se však ukázala i další vlna asanací přímo v historickém jádru. Na místech původní zástavby vznikaly především objekty finančních institucí a polyfunkční administrativní budovy s obchodními a bytovými prostory. Několika architektonicky výjimečnými realizacemi byla také posílena tradice městských kaváren, které se díky své podobě i společenské roli staly prvorepublikovým fenoménem.

Stavební aktivita v historickém jádru zpočátku probíhala bez ucelené urbanistické koncepce. Řešila se vždy pouze dílčí území a pozornost se nevěnovala ani zvyšující se dopravní zátěži, ani vztahu k přilehlým průmyslovým a obytným zónám. Proto městská rada roku 1924 vypsala ideovou soutěž na regulaci vnitřního Brna. Její výsledky sice nepřinesly komplexní řešení, ale poskytly důležité podněty pro budoucí rozvoj centra města. Bylo navrženo dokončení okružní třídy průrazem nové ulice ve skále pod Petrovem (dnešní jižní část ulice Husovy) a přeložení osobního železničního nádraží (dnešní Hlavní nádraží) jihovýchodním směrem, které by umožnilo rozšíření centra na jih. V navazující ideové soutěži na projekt zastavovacího plánu Brna i s okolím, vypsané městem roku 1926, tuto koncepci potvrdil vítězný návrh „Tangenta“. Jeho autoři, Bohuslav Fuchs, Josef Peňáz a František Sklenář, počítali s přesunem osobního nádraží a s protažením promenádní třídy (dnešní Benešovy) s dostatečným prostorem pro další rozvoj města v jejím okolí. Na rozdíl od regulace dnešní Husovy ulice, jejímž prodloužením byl v letech 1940 – 41 dokončen malý městský okruh, se ideu přeložení osobního nádraží nepodařilo uskutečnit. Roku 1933 proběhla sice další doplňující soutěž a o dva roky později byl zhotoven podrobný projekt přesunu, ale hospodářská a politická situace předválečných let jeho realizaci znemožnila.

Železniční trať i areály nádraží tedy i nadále protínaly centrum města a znemožňovaly jeho těsnější propojení s okolními městskými částmi. Území situované jižně i jihovýchodně od historického jádra tak postupně degradovalo a mnohé parcely zůstávají dodnes nevyužité. Jednalo se převážně o průmyslové lokality v okolí řeky Ponávky a Svitavského nebo Svrateckého náhonu. Specifický charakter dělnické zástavby u vodních toků vedl k místnímu označení „malé Benátky“. Továrny zde zakládali zejména významní židovští podnikatelé, protože okolí historické obchodní cesty, která směřovala k Olomouci (dnešní Křenová ulice), se již od druhé poloviny 17. století postupně stávalo sídlem brněnské židovské komunity. V období první republiky zde byla vystavěna synagoga a několik nájemních domů. Na průmyslovou zástavbu navázala v letech 1929–30 stavba rozsáhlého areálu brněnské teplárny. Stále přítomná železniční bariéra však bránila intenzivnější urbanizaci této oblasti.

Po druhé světové válce došlo k zasypání říčních náhonů a dopravní řešení městského okruhu v 80. letech 20. století vytvořilo další bariéru přirozenému vývoji centra města. V současné době je připravován nový územní plán, který bude zaměřen i na urbanistické řešení tzv. Jižního centra. Zvažovány jsou dvě varianty přeložení železničního uzlu, na které město vyhlásilo v roce 2015 a 2016 dvě odlišné architektonické soutěže. Tzv. poloha pod Petrovem byla předmětem silně obsazené otevřené a mezinárodní soutěže, zatímco na řešení "u řeky" bylo přes protesty odborníků vyzváno pouze několik vybraných architektonických kanceláří. Nové nádraží tak může vzniknout v těsné blízkosti historického jádra Brna nebo ve vzdálenější, odsunuté poloze jižně od něj. Předvídat jednu z možností v tuto chvíli nelze, neboť bude výsledkem čistě politického rozhodnutí vedení města.

ŠS

Název
Centrum

Délka
3,97 km

Počet objektů
58

Začátek stezky
Nádražní 654

První objekt
Městská ubytovací kancelář
C066


MHD
Hlavní nádraží (TRAM 1, 2, 4, 8, 9, 10, 12)
Hlavní nádraží (BUS 76, TROL 31, 33)
Hlavní nádraží (TRAM 9, BUS 67)


GPS
49°11'27.536"N, 16°36'39.862"E
Stáhnout jako GPX soubor
Stáhnout jako KML soubor


Objekty na stezce

C066 Městská ubytovací kancelář Městská ubytovací kancelář
C066
Knihkupectví Witzek
C067
Obchod Bratři Wittalové
C068
Výkladní skříně obchodního domu Plaček
C069
C070 Prodejna obuvi Firmy Friedrich Leopold Popper (interiér) Prodejna obuvi Firmy Friedrich Leopold Popper (interiér)
C070
Obchod s uzeninami
C071
C072 Nájemní dům s obchody firmy Wittreich Nájemní dům s obchody firmy Wittreich
C072
Portál obchodu Salus
C073
C074 Nájemní dům s kavárnou Josefa Sedláčka Nájemní dům s kavárnou Josefa Sedláčka
C074
Portál obchodu stříbrným zbožím Josef Freund
C075
Obchod Wittrich
C076
Optika Felsch
C077
C078 Administrativní a nájemní dům První moravské spořitelny Administrativní a nájemní dům První moravské spořitelny
C078
C079 Obytný a obchodní dům Obytný a obchodní dům
C079
Portál Gelaterie Olivo
C080
Interiér a portál obchodu Oděvy a obuv Reithoffen
C081
Obchod klobouky a obuví Reiner
C082
C083 Palác Alfa Palác Alfa
C083
C084 Obchodní a nájemní dům JEPA Obchodní a nájemní dům JEPA
C084
C085 Rekonstrukce Schwanzova paláce (Dům pánů z Lipé) Rekonstrukce Schwanzova paláce (Dům pánů z Lipé)
C085
C086 Moravská banka Moravská banka
C086
C087 Obchodní dům Brouk a Babka (OD Baťa) Obchodní dům Brouk a Babka (OD Baťa)
C087
C088 Módní salon Femina Módní salon Femina
C088
C089 Nájemní dům s obchody Nájemní dům s obchody
C089
C090 Nájemní dům s obchody firmy Emanuel Jakob Friedmann Nájemní dům s obchody firmy Emanuel Jakob Friedmann
C090
C091 Nájemní dům s obchody a kavárnou (Convalaria) Nájemní dům s obchody a kavárnou (Convalaria)
C091
C092 Hotel Avion Hotel Avion
C092
C093 Obchod foto kino Petrůj Obchod foto kino Petrůj
C093
Adaptace Pojišťovny Slavie
C094
C095 Kavárna Savoy Kavárna Savoy
C095
Budova Kreditanstalt der Deutschen (dnes České televize Brno)
C096
C097 Nájemní dům s obchody Nájemní dům s obchody
C097
Curyšský dům hedvábí
C098
C099 Česká banka Union (Český rozhlas Brno) Česká banka Union (Český rozhlas Brno)
C099
C100 Moravská zemská životní pojišťovna (Krajské státní zastupitelství Brno) Moravská zemská životní pojišťovna (Krajské státní zastupitelství Brno)
C100
C101 Café Esplanade Café Esplanade
C101
C102 Zemanova kavárna Zemanova kavárna
C102
C103 Nájemní dům Nájemní dům
C103
C104 Nájemní dům Nájemní dům
C104
Nájemní domy
C105
C106 Jubilejní úrazová nemocnice Jubilejní úrazová nemocnice
C106
C107 Generální ředitelství Báňské a hutní společnosti (Česká spořitelna) Generální ředitelství Báňské a hutní společnosti (Česká spořitelna)
C107
C108 Obchodní a kancelářská budova Vichr Obchodní a kancelářská budova Vichr
C108
C109 Obchodní dům firmy Baťa (OD Centrum) Obchodní dům firmy Baťa (OD Centrum)
C109
C110 Nájemní dům s obchody Nájemní dům s obchody
C110
C111 Přístavba policejního ředitelství Přístavba policejního ředitelství
C111
C112 Kavárna Opera Kavárna Opera
C112
C113 Palác Morava Palác Morava
C113
C114 Rekonstrukce Domu umění Rekonstrukce Domu umění
C114
C115 Nájemní dům s obchody Nájemní dům s obchody
C115
C116 Nájemní domy Nájemní domy
C116
C117 Synagoga Synagoga
C117
C118 Textilní továrny Stiassny a Neumark (Vlněna) Textilní továrny Stiassny a Neumark (Vlněna)
C118
C119 Nájemní dům Nájemní dům
C119
C120 Nájemní dům s obchody Nájemní dům s obchody
C120
Hasičská vzájemná pojišťovna
C121
C122 Administrativní budova a nájemní dům pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta Administrativní budova a nájemní dům pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta
C122
C123 Nádražní poštovní úřad Nádražní poštovní úřad
C123